Hlavní obsah

Asymetrie jako strašák. Trpí váš běžecký styl? Je třeba jej změnit?

Určitě jste alespoň jednou v životě provedli onen známý a legrační test toho, že nikdo není úplně symetrický. Stačilo k němu větší zrcadlo a obličej. Obličej se přiblížil k hraně zrcadla s odraznou plochou na jedné a poté na druhé straně. Výsledkem byly dva absolutně rozdílné obličeje vycházející z aktuální podoby testovaného. Stejně jako s obličejem je to u lidí třeba i s končetinami nebo trupem. Jak velký problém pro běžce to je?

Foto: Profimedia.cz

Nikdo není dokonalý, nikdo není symetrický.

Článek

Nikdo z lidí není dokonale symetrický. Nikdo takový ani nikdy neexistoval. Každý organismus vychází z určitých daností vývoje, genetického vybavení a vlivu prostředí. Ani mezi běžci nenajdete nikoho, kdo by měl identické třeba jen obě nohy. Přesto je nyní moderní nejrůznějšími způsoby a pomocí nejrůznějších elektronických přípravků zkoumat, jak moc symetričtí jste a jak moc „krásný" je váš běžecký styl. Následné akce pak vedou ke snaze prodat vám tu nejúžasnější botu na světě určenou přesně pro takové nohy, jaké vy máte. Samozřejmě nejčastěji za cenu z říše fantazie. Z říše fantazie prodávajícího.

Je to ale opravdu na škodu, když nebudete úplně symetričtí? Tuto otázku si položili i vědci z britské Leeds Beckett University a zkoumali 14 profesionálních běžců na trati 10 000 metrů při rychlostech odpovídajících 103 % procentům jejich nejlepšího výkonu sezóny. Do hledáčku výzkumníků se dostalo i držení těla a symetrie nohou, oba faktory mající vliv také na efektivitu běhu. Celkem se měřilo sedm různých veličin v průběhu celých deseti kilometrů.

K pozitivnímu závěru dospěl výzkumný tým ohledně změn během testu u jednotlivých závodníků. Závodníci byli v průměru symetričtí na úrovni pěti ze sedmi měřených proměnných. S uběhnutými kilometry a únavou se sice začaly projevovat jisté odchylky od počátečních hodnot, ale u všech měřených bodů, na všech vzdálenostech a u všech sportovců se vždy pohybovala pod úrovní 4 %.

Všichni atleti vykazovali určitý stupeň asymetrie, nikdo z nich ale neměl asymetrické hodnoty ve více než čtyřech ze sedmi sledovaných bodů. Z toho vědci vyvozují důležitou věc (kterou už znaly i naše babičky), že nikdo není dokonalý a že být mírně asymetrický je běžné a normální. Všichni testovaní atleti patří k běžecké elitě, jejich styl je jistě příkladem efektivnosti a výkonnosti, přesto i u nich přístroje odhalí celou řadu nedokonalostí.

Co z toho plyne pro nás, obyčejné běžce? Vědci jsou přesvědčeni, že většina asymetrií vůbec nepotřebuje naši pozornost. Ba naopak, že násilné změny běžeckého stylu mohou spíše nějaké problémy vyvolat. Pokud vám současný styl nepřináší žádná zranění, žádné zdravotní problémy, není nutné jej měnit. Tým výzkumníků si je jist, že s postupujícím tréninkem a nabíranými zkušenostmi naše tělo přirozeně zaujme pozici nejefektivněji fungující právě s našimi drobnými asymetriemi.

Pro zářné příklady z praxe není třeba ani zavítat do daleké Británie. Když se podíváte třeba na pole našich nejlepších maratónců, uvidíte někde i na první pohled některé asymetrie, které jim přesto nebrání být mezi nejlepšími.

Reklama