Jak v davu poznáte běžce? Jak se jako běžec nejspíš prozradíte?

S našimi radami určitě ne! Takže jak poznáte běžce převléknuté do civilu?

Téměř každý pravověrný běžec má své sportovní hodinky vždy po ruce, tedy na zápěstí. Někdy je sice skrývá pod rukávem nějakého managerského oděvu, ale vás neoklame! Vzdouvající se levý rukáv může znamenat jen jedno ‒ velké hodinky. Zkuste dotyčného nenápadně přimět k většímu natažení ruky, aby alespoň na chvilku poodhalil kousíček svých sportovních orlojů. Jestli je to něco s GPS, bude to pravděpodobně běžec (nebo běžkyně, zkontrolujte podle dalšího vzhledu). Nebo maximálně triatlet. Triatlety můžeme také považovat za běžce, naše bratry a sestry. Zaměřte se ale i na další znaky. Aby to nebyl jen nějaký pupkáč, co si nejdražší garminy koupil jen proto, že chce poukázat na svoji dobrou finanční situaci.

Pořádně si prohlédněte boty zkoumaného jedince. Každý správný běžec by na sebe nevzal nic, v čem by se nedalo pořádně běhat vždy a za všech okolností. Jste-li sami běžci, jistě víte nejlépe, že běžecké boty jsou také poměrně drahé a nevydrží tak dlouho, tudíž vám na ostatní obuv už ani nezbývají peníze. A kdo by si kupoval nějaké kožené škrpály, když se dá jít do divadla i v nových reebokách, no ne? Navíc mají maratonky další výhodu ‒ oproti lakovkám je lze prát v pračce. Pokud má vámi pozorovaný objekt na noze běžecké boty (navíc každý den jiné), nejspíše to vážně bude běžec. (Na druhou stranu ovšem neopomíjejte ani fakt, že Nike Air Max byly svého času nejvíce oblíbenou botou mezi americkými gangstery!)

Pokud vidíte hubenou, sportovně vyhlížející postavu, která se neustále bez jakýchkoli skrupulí cpe, jde pravděpodobně o běžce (možná dokonce ultra-běžce!). Opravdoví běžci musejí doplňovat kalorie vyběhané náročnými tréninky. Mohou do sebe ládovat kvanta kilokalorií, aniž by to na nich zanechávalo stopy. To je vaše další velká indicie.

Varování: Jste-li mužem-běžcem, v žádném případě nepředvádějte tuto svoji superschopnost před neběhajícími ženami! Vyvolává to jen zlou krev a v jejich křehkých duších zmatek a bolestivé otázky po smyslu života a tak vůbec!

Běžec se může prozradit také tím, že neustále něco upíjí (především nealkoholického) a často ho uvidíte nosit si i svou vlastní lahvičku neustále s sebou. S rostoucími reklamními tlaky výrobců nápojů je tento jev ale už tak rozšířený, že jej nelze považovat za jednoznačný znak k určování běžců. Ti se při svých dlouhých trénincích výrazně zapotí, takže následně musejí dorovnávat hladinu tekutin ve svém nitru.

Ve chvílích, kdy zrovna nemusí mít na krku oprátku zvanou kravata, rádi vklouzávají do triček s nápisem FINISHER. Jsou to jejich tiché vzpomínky na účast při nejrůznějších závodech. Čím vzdálenější závod od domoviny, čím vzdálenější jeho cíl od startu, tím jde o cennější relikvii, kterou je třeba chránit proti pokecání kečupem mnohem urputněji než třeba bílou pracovní košili, co stála přes půlku managerského platu.

Pořádného běžce poznáte také podle toho, že mu na tváři ze zcela nepochopitelných důvodů často hraje úsměv až smích. A hraje tam opravdu velké divadlo. Takový jedinec je často náchylný k výbuchům smíchu i tam, kde jiní komično teprve složitě hledají. Humorné situace může často sám běžec spontánně navozovat, za což nezřídka čelí podezření, že je pod vlivem jakýchsi omamných, psychotropních látek. Pravý běžec však těmto věcem neholduje a smiřuje se s více než dostatečnou dávkou endorfinů, jimiž jej obšťastnil jeho oblíbený běžecký trénink.

Existuje spousta dalších sekundárních rozpoznávacích znaků zarytého běžce. Možná má ještě po kapsách spoustu zavíracích špendlíků, jimiž připevňoval své startovní číslo. Možná toho svého poznáte tak, že chodí i do práce s batohem takové konstrukce, která umožňuje plynulý běh a uložení hydratačního systému s hadičkou. Sami časem určitě odhalíte další znaky prozrazující na běžce skryté v davu i to, co chtěli uchovat v tajnosti i před svými nejbližšími...