Rubriky:

Ladíme

Jak je vlastně dlouhý maraton? aneb Smějeme se dějinám, hrůzou si škubeme vlasy

22. února 2019 15:22 - Praha

Mnoho lidí ‒ i těch, kteří neběhají ‒ si klade podobnou otázku. Jak je ten maraton vlastně dlouhý? Na to existuje velice exaktní odpověď: přesně dva půlmaratony. A půlmaraton je něco přes dvacet a je to navíc vzdálenost, kterou „normální“ člověk dokáže ještě jakž takž důstojně odběhnout, praví protřelí běžci všemi mastmi mazaní. Jiní říkají, že maraton má cosi jako čtyřicet kilometrů délky ‒ a i jejich odpověď je překvapivě přesná. Za posledních zhruba 120 let se totiž oficiální vzdálenost maratonu sedmkrát změnila, vždy se ale jednalo o číslo kolem čtyřicítky. A pokud máte přesně naučenou číslovku 42 195 metrů, vězte, že ani to dnes není pravda.

 

Profimedia.cz

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Takovou tu báchorku o hrdinném Feidippidóvi, který měl podle pověsti v pátém století před naším letopočtem sdělit radostnou zprávu, že Řekové zvítězili nad Peršany v bitvě u Marathónu, a běžet s tímto radostným poselstvím právě odtamtud až do Athén a na následky tohoto chrabrého činu zemřít, dnes vynecháme. Třeba i proto, že tahle pohádka vznikla až skoro o 600 let později, než nějaký ten běžec jménem Feidippidés možná opravdu žil.

Maraton = zabiják našich srdcí?

Maratonský běh pro nás vlastně vynalezli Francouzi. Jazykovědec Michel Bréal byl tak nadšený pohádkovým líčením Feidippidových skutků, že svému příteli, nějakému Pierrovi de Coubertinovi vnuknul myšlenku, aby se maratonský běh stal součástí znovuvzkříšených olympijských her. A když nadešel rok 1896, rok prvních letních olympijských her, běželo se na trati mezi Marathónem a Athénami. Tenkrát měřila přesně 40 000 metrů. První zdokumentovaný maraton se měl konat několik týdnů před samotnými hrami, při řeckých mistrovstvích. Řekové se tak zřejmě svědomitě chystali na to, aby při prvních hrách, navíc na svém území a podle jejich legendy znovuvystavěné tradice konaného maratonu, to byli právě oni, kdo ukořistí zlatý kov. Spyridon Louis pak jejich zbožná očekávání naplnil.

Kdysi jsem dělal na jistém maratonu v Praze vodiče na předem stanovený čas. Jediným, ovšem krajně důležitým, mým úkolem bylo držet plynulou rychlost, na vyžádání chrlit moudré rady a bez vyžádání se starat o dobrou náladu na trati. Byli jsme se skupinou běžců už za značkou 35. kilometru, kde už podle pověstí musí zasáhnout maratonská zeď snad i toho, kdo o ní nikdy neslyšel, když se ke mně přitočila po boku mi běžící dívka a zasáhla mne hluboko svou bezelstnou otázkou: „Ty, nevieš, ako je to vlastne dlhé?!“ Dodnes je mojí bezejmennou hrdinkou. Šla do toho, dala do toho duši i srdéčko, a to všechno aniž by vůbec tušila, ako je to vlastne dlhé. Takové hrdinky už se dneska nerodí...

Pak ale sportovní historici jakož i ostatní vědátoři tápali poněkud v temnotách a nemohli se dohodnout, kudy přesně to ten Feidippidés měl tenkrát běžet a odkud přesně, takže maraton jednou měřil 40,26 kilometru, pak zase přesně 40, pak 41,86 kilometru. Pak se do všeho vložila britská královská rodina a když se jednou olympiáda konala tam u nich na ostrovech, dupla si svými zlatem okramflekovanými střevíci a že nemůže být jinak, než že cíl nejdelšího běžeckého závodu bude přesně pod jejich výsostnými tribunami! Že to pak ale bude delší? To nás nezajímá, nějak to zařiďte! zazněl jasný rozkaz... A tak se stalo, že se poprvé v historických tabulkách objevuje podivná číslovka 42,195 km (přesněji řečeno tedy 26 mil a 385 yardů).

To ale zdaleka nebyl všem tahanicím konec. Ještě dvakrát se musela délka změnit na 40,2 a 42,75 km, aby roku 1924 konečně zvítězila britská královská myšlenka s těmi podivnými čísly. Konečně jste si setřeli krůpěje potu z čela, které vám tam vyrazili samým napětím a strnulým očekáváním? Cítíte už teď konečně úlevu? Tak s tím ještě chvíli počkejte, protože story „Kterak mladý maraton ke své kilometráži přišel" ještě není u konce.

Všichni organizátoři oficiálních maratonů vám dnes tvrdí, že závod měří 42 195 metrů. Lžou vám! Každý rozumný pořadatel, zvláště pak pořadatel s ambicemi na nějaký ten uznatelný rekord, totiž postupuje podle směrnic IAAF, respektive AIMS a ke svému závodu ještě jedno promile připočítává (ne alkoholu, ale délky). Je to proto, že padne-li na trati nějaký rekord, dochází ještě ex post k jednomu kontrolnímu přeměřování trati. Stačilo by udělat chybu o pár záludných centimetrů a mezinárodní komisaři jen lítostivě potřesou hlavou... Takže až příště poběžíte maraton, budete už vědět, že v tom úplně nejhorším případě může měřit až 42 237,195 metrů. Bez přehánění. Za pět let jsme mohli slavit krásné stoleté výročí pevného zakotvení britské ideje v mezinárodním běžectví. Ale takhle?! Jaká strašlivá tajemství ten náš sport asi ještě skrývá...?

René Kujan, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ladíme

Filtr článků - Ladíme


Kalendář akcí

Kdykoliv březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden 2020 únor 2020 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce