Hlavní obsah

Nejlepší taktika na maraton? Inspirujeme se u mistrů oboru

Praha

Ze svých maratonských začátků to zná skoro každý: Rychlý start umocněný davy valícími se vstříc vzdálené cílové bráně, adrenalinem a – přiznejme si to – i nezkušeností. Chceme si naběhnout nějaký čas „do zásoby“, protože ke konci se taková rezerva bude určitě hodit a v průběhu závodu budeme mít větší klid. Jenže takhle to nefunguje. Příliš rychlý start znamená příliš pomalý konec, v horším případě i nedokončení. Pojďme se poučit u mistrů maratonu. Jaká je jejich taktika, jež je vede k nejlepším výsledkům?

Foto: Profimedia.cz

Nejlepší taktika na maraton? Neuvařit se hned na startu.

Článek

Téměř všechny maratonské rekordy se běhají s takzvaným negativním splitem, tedy druhou polovinou závodu rychlejší než tou první. Za posledních 15 let mělo pět ze sedmi světových rekordů na maratonské distanci negativní split. V celkovém průměru za těchto sedm vítězných běhů vychází druhá polovina rychlejší skoro o 21 vteřin oproti té první. Mohlo by se zdát, že nějaká třetina minuty nehraje zase až tak podstatnou roli, opak je ale pravdou. Negativní split je dobrým vodítkem pro všechny, včetně amatérských běžců a běžkyň. Posledních sedm světových rekordů v maratonu má velkou vypovídací schopnost, protože všech bylo dosaženo na stejné trati, na Berlin Marathon. Jsou tak ideálně porovnatelné.

Kdybychom se na věc podívali z opačné strany, platí, že žádný světově významný maraton nebyl za posledních 15 let zaběhnutý s výrazně rychlejší první polovinou. Dvě výjimky, které nepotvrzují pravidlo negativního splitu, jsou výkony Patricka Mackaua a Wilsona Kipsanga, kteří běželi s 12vteřinovým, respektive 19vteřinovým časovým nárůstem v druhé polovině. I tady je jasně vidět velká a kontrolovaná snaha o udržení rovnoměrného tempa. Skutečně nikdo z profesionálů si nedovolí běžet výrazně rychleji první půlmaraton. Profíci dobře vědí, proč to tak dělají.

Všimněte si také, že hned čtyři ze sedmi světových rekordů měli druhou půlmaratonskou distanci rychlejší hned o více než půlminutu! Současný držitel světových vavřínů Keňan Eliud Kipchoge měl loni v Berlíně všechno dobře propočítané a natrénované. Už první polovinu svého závodu zaběhl ve vynikajícím čase odpovídajícím novému světovému rekordu a druhou polovinu dokázal ještě o 33 vteřin urychlit. Německý tisk radostně komentoval další rekordní počin ve svém hlavním městě, zároveň si všimnul i skutečnosti, že Keňan v závodě zaběhl druhou půlmaratonskou trasu ještě o jednu vteřinu rychleji, než dokáže nejrychlejší německý půlmaratonec všech dob – a to měl v tu dobu Kipchoge už za sebou stejnou vzdálenost absolvovanou v ďábelském tempu!

Jaká je tedy nejúspěšnější taktika? Bezpodmínečně nevystartovat na maratonu příliš rychle! Pokud bude prvních pár kilometrů kvůli počátečnímu adrenalinu a rozjitřeným emocím o pár vteřin na kilometr rychlejších, ještě se nic neděje. Je potřeba se ale do prvních několika málo kilometrů srovnat se svým natrénovaným maratonským tempem a toho se držet. Pamatujte: Chleba se láme až v druhé polovině! A pokud se vám podaří zaběhnout ji rychleji než tu první, zařadíte se po bok opravdovým mistrům.

Reklama