Co určitě nedělat před závodem a při něm

Přijďte na start včas. Na velké závody se vyplatí přijít třeba i o více než hodinu napřed. Už jen se třeba procpat davy sportovců k odkladišti tašek s věcmi na převlečení a vystát frontu na poslední odskočení před startem může zabrat neskutečně dlouhou dobu. Správný startovní koridor si vyhledejte alespoň dvacet minut před výstřelem. Zbude vám tak dostatek času na závěrečnou koncentraci, uvolnění a pár fotografií sebe sama na sociální sítě.

Zatím se mi podařilo pouze dvakrát dorazit na start maratónu až po startovním výstřelu. K mému velkému překvapení mi ještě bylo vydáno startovní číslo. Já se tak mohl v rychlosti převléknout, zimou roztřesenými prsty přišpendlit číslo a pelášit za ostatními. Skutečnost, že se oba případy odehrály v Británii, s toutéž kamarádkou za volantem, která nás na závody vezla, považuji za pouhou shodu náhod.

Vpředvečer svého velkého dne znovu zkontrolujte vše potřebné. Oblečení, boty, případně nějaké to traťové občerstvení. Hlavně však nezapomeňte na čip časomíry, rozpis mezičasů (případně sporttester) a startovní číslo.

Vybavení volte podle své kondice a co možná nejdetailnější předpovědi počasí. Špatná volba vybavení společně s vyčerpáním může mít fatální následky. Své nám o tom už nepoví například dva účastníci běhu na nejvyšší horu Německa, kteří ignorovali několikanásobné varování meteorologů a upozorňování pořadatelů. Vyběhli na náročnou trasu v běžeckých trenýrkách a tílkách, bez dalšího vybavení. Ve větší nadmořské výšce přichází náhlá změna počasí, závodníci umírají na kombinaci podchlazení a vyčerpání.

Vpředvečer a v den závodu se vyhněte jakýmkoli stravovacím experimentům. Držte se osvědčených a řádně vyzkoušených pokrmů. Pozor si dávejte hlavně v dalekých zemích, do nichž se třeba na závody vypravíte.

Naposledy by měl člověk jíst zhruba tři hodiny před závodem, a to něco obzvláště dobře stravitelného. Mně se kupříkladu osvědčilo ovoce a pohanková kaše.

Během závodu opět pijte a jezte jen vyzkoušené věci. Iontové nápoje sice vypadají lákavě, já se jim ale raději vyhýbám a piji jen vodu. Nevyzkoušené ionty v neznámé koncentraci mne už mnohokrát stály zkažený a překyselený žaludek. Na druhou stranu v Británii prý existuje chlápek, co běhá jen na pivo a kafe. Jeho výsledný čas byste ale asi mít nechtěli.

Máte natrénováno na určitou rychlost, ale ty šílící davy kolem trasy vás strhávají k větší rychlosti? Na krátkém úseku to může skutečně pomoci, na těch delších ale pozor. Častou chybou začátečníků je, že hned od začátku vyrazí příliš brzo a takzvaně se „utaví". V nejhorších případech pak totiž už nezbývají síly ani na potupné doplazení se do cíle.

Stanovujte si ambiciózní a splnitelné cíle. Nečekejte, že se vaše rychlost zázračně zvýší právě na závodech, ačkoli na vysněný cíl nemáte natrénováno. Zvolte raději „interval spokojenosti", rozmezí výsledků, s nimiž budete spokojeni. Dám svůj první maratón pod čtyři hodiny? Super! Podaří se mi za 3:45? Megasuper! Za 3:30? Ultrasuper!

Pokud ale nemám natrénováno ani na 5:30 na kilometr, nebylo by asi úplně rozumné očekávat, že svůj první maratón dám za tři a půl hodiny. Prostě buďte rozumní a ambiciózní zároveň. Chcete si běh přeci ještě dlouho užívat, ne?