Jaký běžec opravdu jsi? Najdi se a zjisti víc!

První skupina je taková hůře uchopitelná, a proto se s ní seznámíme hned na úvod. Jejím charakteristickým rysem je, že nemá charakteristický rys. Takoví lidé prostě jen běhají. Se zapálením a bez hlavy. A paty (a není to pouze tím, že běhají po špičkách; to je zase jiná kategorie).

Jejich cílem je požitek. Nepřipravují se ani na nějaký specifický závod, ani nemají nějaké svoje vlastní cíle, za nimiž by se hnali. Počkají si v klidu, kam je strhne proud kamarádů. „Pojeď na Army Run!" „Super nápad, jedu!" „Pojď si zaběhnout půlmaratón!" „Super nápad, jdu!" „Poběžíš s námi maratón? Ten má čtyřicet dva kilometrů!" „To je mi jedno, klidně." Žijí si lehce na křídlech fantazie. Z ničeho nemají příliš velký strach, přeci jen mají něco v nohách. A na čase jim až tak nezáleží. Do limitu to uběhne i bába s nůší, to vědí dobře. Říkejme jim tojemijednisté. Protože jim je to vlastně úplně jedno, hlavně, že je zábava.

Dále tu máme jajánky. Typický jajánek se zabývá pouze a výhradně sám sebou, ovšem s ohledem na druhé. Ne, že by jej druzí zrovna zajímali. Pouze trošičku. Pravého jajánka tankuje jen to, kde jsou ostatní, když on probíhá cílem. Neustále poměřuje své výkony s ostatními a to je jeho modla.

Ve skutečnosti je to běžec, jehož osud není v jeho rukou. Jak poběží ostatní, nijak neovlivní. Hlavně pořád makat a užírat se strachy, zda někdo jiný nemaká ještě více. A když se nikdo nedívá, hup ‒ vezme to zkratkou. Jajánek má z nových věcí většinou strach. Raději je nezkouší, mohlo by to zbrzdit jeho běžecký vývoj. Drží se svých osvědčených receptů a není příliš nakloněn experimentům.

Brusič je běžec, kterému jsou na rozdíl od jajánka ostatní běžci a jejich výkony tak trochu jedno. Soustředí se na zlepšování sebe sama. Stále chce dosahovat zlepšení svých osobních rekordů, výkonů, učí se ze svých chyb a bere si z nich poučení pro příští závody. Má jednu velkou výhodu ‒ porovnává se sám se sebou, svůj osud má pevně ve svých rukou. Zkouší rád nové věci a pozoruje, zda mu pomáhají.

Všichni jsme tak trochu brusiči, jajánci a doufám, že i tojemijednisté. Všechno má něco do sebe. A proč být jen free, když může být člověk zároveň i cool a in, že? Nějaké to poučení se ale najde, jak tomu bývá na konci každé správné pohádky...