Článek
P jako Prevence
Patří běh vůbec do profylaktických, preventivních metod, opatření, postupů?
Z pohledu psychoterapeuta, psychiatra běh do prevence jednoznačně patří. I proto je nedílnou součástí terapeutického programu u nás na oddělení po několik desítek let. Lidé sami intuitivně cítí, že za současných společenských a pracovních tlaků, stresů každodenního života jim běh, rekreační pohyb má co nabídnout. Běhání může také krásně fungovat při předcházení syndromu vyhoření.
Říká se, že před problémy člověk neuteče. Teď to ale vypadá, že by na tom přeci jen mohlo něco být...
Neřekl bych, že pomocí běhu od něčeho obrazně i doslova utíkáme. V terapeutickém smyslu slova je běh jednou z cest k našemu jádrovému já. Když vyběhnu sám, jsem vydán napospas svým myšlenkám, svým prožitkům. Problémy se samy nevyřeší, ale běh mi pomůže se v nich lépe zorientovat. A v novém světle třeba poznáme, že některé z potíží, trápení vlastně ani nejsou tím, čím se nám zdály na první pohled být.
| BĚŽECKÁ ABECEDA TROCHU JINAK - Časům, rychlostem, průměrům a dalším veličinám běžeckých výkonů se věnujeme v jiných rubrikách. Nesmíme ale opomenout ani psychické zdraví běžců. Na těchto stránkách budeme běhat tak říkajíc pod dohledem psychiatra a maratónce v jedné osobě. |
V určité fázi běhu přepínám na „autopilota", po 20 - 25 minutách, kdy se začínají vyplavovat endorfiny, je racionální myšlení vypnuté. Myšlenky zvolna surfují, připlují, odplují a objevují se zajímavé nápady, zajímavá řešení problému, který se pokouším vyřešit. Nebo si za zvuku cirkulárky zpoza Vltavy uvědomím, že některé věci jsou prostě malicherné. A to jistě může mít preventivní přesah.
Kromě prevence v oblasti duševní je samozřejmá také profylaxe všemožných tělesných chorob, například kardiovaskulárních (je samozřejmě otázka, do jaké míry můžeme vůbec hovořit o „tělesných" chorobách; naše fyzická a psychická stránka tvoří jeden celek a nelze je takto zjednodušeně oddělovat). Po té zhruba půlhodině se uvolňují endorfiny, je nám lépe, jsme uvolnění, jsme v menší tenzi. Snižujeme rizika spojená s obezitou, špatným cholesterolem a tak dále.
| Dušan Randák, známý psychiatr z Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK. Zabývá se léčbou závislostí na návykových látkách. Žije v Kralupech nad Vltavou a běhá maratóny. |
Jsou tedy běžci méně psychicky nemocní?
Má empirická zkušenost praví, že pacienti, kteří běhají, jsou komponovanější (více v souladu sami se sebou, se svými potřebami), vyrovnanější, nemusí brát tolik medikamentů nebo mohou medikaci dříve, rychleji vysadit.
Věta „Perverzní, posedlé pobíhání podél plotu probouzí permanentní psychologické potíže." tedy není pravdivá. Vzhůru do tenisek a na trať! Ani tvrzení „prevence počká" totiž neříká pravdu.
