Hlavní obsah

Tohle je člověk: soutěžíme, podvádíme a zažíváme frustrace

Minulý týden jsme psali o naježených predátorech, kteří jdou vstříc emocím a štěstí. Ano, jednalo se o běžce. Emoce, stav mysli, těla když se chystá na trénink, závod. Dnes nám přiblíží MUDr. Petr Homoláč svůj pohled na motivaci a soutěž. Oboje nás provází životem každý den, někdy si to ale už ani neuvědomujeme.

Foto: RunCzech

V pohybu je krása, ale je složitější se někdy donutit, najít motivaci.

Článek

"Důležité je běhat s mírou, zdravě, aby se člověk nepoškodil. Tak to je s každou aktivitou, protože, ne každý je připraven. Poškození je čím dál více, ale edukace jde dnes směrem, jak správně běhat. Běhat je zdravé, důležité je si také říci, proč závodíme, proč nám nestačí se jít jen proběhnout," připomněl na přednášce MUDr. Petr Homoláč v sídle RunCzechu.

• Soutěž je nejzákladnější princip. Soutěžíme v práci, víry soutěží proti sobě, národy proti sobě. Soutěž je v nás hluboce zakořeněna. Pro člověka je typické poměřovat se, a to tak, že je pro nás typické i fixlovat. Děti toto zažívají při hraní. Podobné to je v boji o pracovní místo, ve sportu. Soutěž je pro nás velmi zásadní věc.

• Běžecké závody mohou být poučené v tom, že máme vítěze a poražené, s tím, že poražených je mnohem více. Člověk se potřebuje na porážky připravit, protože prohra vždy přijde - ve škole, v zaměstnání, ve vztahu. Naučit se přijmout porážku je pro život důležité. Je to dost podstatné pro mládež, naučí se prožívat emoce, pracovat s prohrou.

• Další kategorie, která se týká běhání, je motivace, což je proces, který začíná logistikou. Důležité je načasování. Vhodná je třeba příprava na půlmaratón, maratón. My potřebujeme motivaci, dokopat se, protože se vymlouváme. Příprava je pro nás prožití motivačního řetězce.

• Důležitá je také koncentrace, to je další prvek, který nám může běh přinášet. Jestli v životě něco chci, měl bych si na začátku říct, jestli jsem vůbec vhodný pro tento sen. Například já těžko můžu být dobrým vytrvalcem, když jsem starý, jak jsem, jak žiju. I poznání vlastních limitu je pro budoucí život dost zajímavá věc.

• Štěstí. To je definováno jako soulad mezi mojí představou a realitou. Naše představy nejsou ale vždy reálné, nedokážeme se vcítit, připustit si limity. Nemohu být malířem, když neumím namalovat jedním tahem prase. Tohle poznání nás žene k frustracím, smutkům. Tlak okolí je veliký a vede k poškození duševního a fyzického zdraví.

• Nakonec nám nezbývá než zopakovat, že běhat, je to nejlepší. Mohu se zamyslet, co mohu udělat pro svůj život, komunikaci, a mohu si prožít klíčové emoce, při vyplavování nejzdravějším a nejlepších hormonů.

Reklama

Související témata: