Rubriky:

Ladíme

Zkusili adrenalin, bolest je dostala na nejvyšší vrchol

12. června 2015 09:01 - Pec pod Sněžkou

Nápad vám může pořádně zavařit a tělo uvařit. V práci se vše točí kolem běhání, takže i myšlenkové pochody mají obdobné téma. V pondělí odpoledne se podívám na Reného a říkám. "Vyběhneme Sněžku?" Jen se usmál, nebyl proti. Naplánování netrvalo dlouho. Ve středu krátce po poledni stojíme v Peci pod Sněžkou. Pražákům kuráž stále drží, takže se rozbíháme na nejvyšší českou horu, která má 1602 metrů.

Sport.cz

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Máme vše, ale nevíme, co nás čeká. Podle propočtů máme před sebou odhadem necelých sedm kilometrů nahoru, když běžíme také kolem boudy Růžohorky. Zpátky téměř dvakrát tak dlouhá trasa s proběhnutím přes Labskou boudu.

Vody, foťák a jdeme na to. Aniž chci věštit z kávové sedliny, tuším, že já tu budu jistit tuhle dvojici z druhého místa. Tedy posledního. Přece jen naběhané kilometry mezi Reném a mnou jsou rozdílné asi jako porovnání digitálek jedenadvacátého a sedmnáctého století.

„Jsem blbec, už nikdy. Proč?" ptám se sám sebe. Nápad je hezká věc, ale provedení může kulhat. Doběhl jsem maratón, půlmaratón ve třiceti stupních. Nechal si zlomit žebro na žíněnce. Po boxu jsem měl naražená žebra. Pokaždé si řekl, už nikdy, nestojí to za to. Ne! Pár dní uběhne a jsem v tom zpátky. Existují na tohle nějaké prášky? Předem děkuju za zaslání.

Školní výlet a dvacetkrát dobrý den

Zatím běžím, máme za sebou kilometr, nohy se ocitají v jiné dimenzi, šutr vedle šutru a pořád stoupáme, kolem tisíce stromů. Při představě, že máme takto křepčit ještě hodinu, je mi samotnému ze sebe mdlo.

René zaujal čelní pozici. Maličkými krůčky se šine vpřed a mezi námi vzniká mezera, která se zvětšuje. Směrem dolů si vykračuje šveholící školní výlet dětí, vychovaných dětí. Dvacetkrát slyším dobrý den, dvacetkrát odpovídám ahoj. I tohle mě vyčerpává. „Jdeme, jdeme," slyším pokyn mladé učitelky. „Snažím se," odvětím rádoby vtipně. Jen se pousměje. Já už ne.

Po dalších pěti stech metrech neběžím, nastavuji autopilota - zrychlenou chůzi s delšími kroky. S úlevou beru do ruky foťák a na pár sekund zastavuji, historický záznam je potřeba pořídit. Těchto pár chvilek se mi stává nejpříjemnějších v cestě za vrcholem nejvyšší české hory.

Přání, která jsou nereálná

Klikatíme se nahoru, René čeká a dáváme minutu pauzu na pití. Přál bych si hodinu, křeslo, postel, masérku, steak, pivo, dovolenou, neběhat, válet se, vířivku. Nic tu není. Takže znovu rozkmitat údy. Kolem prochází německá rodinka a chválí naše nadšení, jsme potěšeni, ale tento adrenalin mizí během pár vteřin, pak se opět hlásí únava. Jako bych jí měl plný batoh, který přitom nemám.

Fotka u boudy Růžohorky a pár minut, kdy běžíme po rovině. Ano, opět běžím. Ani nejsem ten druhý. Bok po boku, proti nám další turisté, tentokrát polská družina, která si dopřává svačinku. Jen hladově probíháme, nám stačí voda, jídlo bude za odměnu až nahoře.

Kolem sebe vidíme, že jsme něco naběhli, údolí pod námi jsou krásná, o pár metrů dále se po lanu veze lanovka s turisty, my stále vpřed po svých. Zadarmo. Oni až za 390 korun. Další školní výlet, tento nám dokonce tleská. Asi moc lidí na Sněžku neběhá. Nedivím se.

Sněžka se ani nehla a naklepané řízky

A už ji vidíme, vlastně nevidíme. Mlha, že by se dala krájet a Křemílek s Vochomůrkou by nenašli svoji pařezovou chaloupku. Takže to, co nevidíme, tam běžíme. Po pár minutách rovinky vidím „schody do nebe," které nám dávají zabrat. Kilometr. Cedule, která oznamuje, už jen kilák a jste tam, troufalci. Voda, fotka a bez zbytečného remcání dál.

Na začátku byl odvážný plán, dát tento bláznivý nápad do hodiny. Nakonec přesahujeme asi o dvanáct minut. Jsme tady, nikde není v Česku výše, stojíme tu. Unavení, hladoví, teplota kolem šesti stupňů, dole dvacet. Zdolali jsme Sněžku, ale s tou to ani nehnulo, jdeme na hovězí polévku z pytlíku. Je výborná. Posedíme a směr dolů. Dobíháme po dalších třinácti kilometrech naklepaní jako řízky, ale jsme zase v Peci pod Sněžkou. Dole! Pražáci se pobavili a můžou zase něco vymýšlet. Co to bude příště?

Libor Kalous, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ladíme

Filtr článků - Ladíme


Kalendář akcí

Kdykoliv prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 květen 2018 červen 2018 červenec 2018 srpen 2018 září 2018 říjen 2018 listopad 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce