Hlavní obsah

Bez fyzické aktivity umřete dříve. Tak jako většina lidí na světě

Ženy bez výraznější fyzické aktivity vykazují signifikantně vyšší aktivitu krevních destiček, než jaká je u žen s aktivitou průměrnou nebo vysokou. Shodli se na tom vědci z Fyziologického institutu a Institutu sportovních věd Univerzity ve Vídni. Co to znamená? Zjednodušeně řečeno: Neaktivní ženy zemřou dříve a s největší pravděpodobností na některou z kardiovaskulárních příhod. Pro muže bude s největší pravděpodobností platit totéž. Dá se s tím ale ještě něco dělat?

Foto: Profimedia.cz

Stačí vlastně udělat velmi málo, aby tělo bylo zdravé.

Článek

Ano. A v zásadě velice snadno. To naštěstí zmíněné studie také jednoznačně prokázaly. Ale postupujme popořadě. Vyšší aktivita trombocytů (krevních destiček) může vést k tvorbě sraženin ohrožující samotný život jednotlivce. Sraženiny totiž mohou ucpat či výrazně snížit průtok některých cév a zapříčinit tak výpadek v zásobování důležitých orgánů. Mezinárodně uznávaný odborný časopis Medicine & Science in Sports & Exercise dokonce konstatuje, že v současné době onemocnění krevního oběhu a jeho akutní formy představují nejčastější příčinu úmrtí v celosvětovém měřítku.

K destrukci zdraví samozřejmě nedochází ze dne na den, a tak pokud jste dnes ještě nebyli na tréninku, nic se neděje. Proces vzniku podobných chorob trvá dlouhá léta až desetiletí. Existuje ovšem také množství faktorů, které jej urychlují. Vyšší aktivita trombocytů navíc také nahrává zánětlivým procesům v těle, jež v případě onemocnění krevního oběhu rapidně zhoršují pacientův stav.

Ještě zajímavější je ovšem poznatek, k němuž vědci také dospěli, a to že už i mírně zvýšená fyzická aktivita vede k velmi rychlé normalizaci situace kolem krevních destiček. Už nepříliš intenzivní trénink provozovaný po dobu dvou měsíců třikrát týdně ‒ běh po dobu maximálně 40 minut ‒ vedl u pozorovaných osob k výraznému zlepšení. „Zjištěné pozitivní efekty tréninku dobře korespondují s epidemiologickými daty, jež říkají, že u fyzicky aktivních osob lze očekávat zhruba 40procentní snížení rizika kardiovaskulárních chorob," říká S. Heber, autor studie.

„Získané poznatky mohou navíc přispět také ke snadnému hodnocení tréninkových metod či intenzit a jejich preventivním účinkům," shrnuje I. Volf, vedoucí vědecké skupiny. Velice rychle by se tak dalo určit, který trénink a v jaké intenzitě je nejúčinnější například v boji se zmiňovanými srdečními a cévními onemocněními.

Reklama

Související témata:
Destičky