Hlavní obsah

Dítě běžec III. ‒ Kdy začít konečně trénovat, ať z něj “něco je“?

Dagmar LisáSport.cz

Aby se dítě raději hýbalo, než trávilo čas u počítače, to je výzva pro dnešní rodiče, učitele a trenéry. Další výzvou pro rodiče je nevkládat do dětí své vlastní ambice, naopak pomoci dítěti najít jeho cestu. Bohužel, situace se nám trochu vymkla. Děti se dělí často do dvou skupin. Jednak je to skupina peciválů s odporem k pohybu, jednak skupina dětí v zajetí ambicí svých rodičů trénujících skoro denně jeden sport, ve kterém by se měli stát hvězdami. Tato situace by nás měla dovést k zamyšlení, co je správné a přirozené a jak vedení dětí uchopit lépe.

Foto: Profimedia.cz

Jak na děti? Společně a hravě.

Článek

Prioritou ve snaze vést dítě k pohybu by mělo být jeho zdraví a dále jeho svobodná volba a jeho přirozené tendence a preference. Je tedy potřeba dítěti naslouchat, dávat mu podněty, jít mu příkladem a věřit, že záměrem dítěte není stát se tlustým povalečem.

Respektujte přirozený vývoj dítěte a podporujte to, co se vyvíjí

U dětí do věku šesti let bychom vůbec neměli mluvit o tréninku zaměřeném cíleně na nějakou pohybovou dovednost. V té době dozrává centrální nervový systém a rozvíjí se hlavně kvalita pohybu. Tedy potřebujeme v prvé řadě podporovat obratnost, rovnováhu a jemnou motoriku. Pokud chcete dítě podporovat v běhání, tak vězte, že na vytrvalost je ještě plno času. Dítě také udrží pozornost jen velmi krátkou dobu, takže vzdálený cíl nemusí být motivující. S dvouletým dítětem můžeme začít různé běžecké hry se zábavnými úkoly či překážkami. Už tam poznáme, zda dítě tuto aktivitu vyhledává či právě naopak. Pokud ne, nejlépe uděláme, když mu sami půjdeme příkladem, ale nutit ho nebudeme. Může běhu přijít na chuť třeba až v dospělosti, a právě díky našemu příkladu.

Ve věku sedmi až jedenácti let se situace začíná pomalu měnit. Stále je nejlépe rozvíjet obratnost a rovnováhu. Pomalu můžeme začínat s rozvojem rychlosti. V tomto období se děti vyznačují velkou pohybovou aktivitou a nadšením pro nové pohybové návyky. Veškerá činnost je ale doprovázena množstvím jiných, většinou nežádoucích pohybů. Můžeme sice spontánní pohybovou aktivitu pomalu převádět do systematické sportovní přípravy, ale je nutné mít na paměti, že dítě má problém s udržením pozornosti, proto by pohybová aktivita stále měla mít formu hry. Drilem či nudným opakováním dítě brzy frustrujete. Stále je nutné dítěti poskytnout pestrost a různorodost pohybu. To, co se naučí teď, mu pak nebude cizí ani v dospělosti.

Po jedenáctém roce věku nastává puberta, která s sebou přináší velmi nerovnoměrný vývoj. Dítě rychle roste, což vede k dočasnému zhoršení koordinace. S velkým tělem najednou neumí zacházet. Dále se rozvíjí schopnost síly, nejsou na to ale připravené vazy, šlachy a chrupavky. Proto pozor, když se váš puberťák shlédne v kulturistice, a poháněn hormony začne zvedat těžké váhy. Od jedenácti let začínají být znát výkonnostní rozdíly mezi chlapci a děvčaty. V pubertě se rozvíjí hlavně dovednost rychlosti. Začíná být čas také na rozvoj vytrvalosti, ovšem formou nepřerušované aktivity mírné intenzity. Celodenní pěší či cyklistické výlety jsou tak ideální zátěží, pokud je ovšem uděláte natolik atraktivní, že s vámi mladý pubescent bude chtít vyrazit.

K osmnáctému roku věku se mladému člověku dovršuje vývoj srdce, plic, svalů a šlach. Kostní vývoj bude ještě pokračovat, kosti už jsou ale dostatečně silné. Můžeme tedy zvyšovat tréninkové nároky a systematicky trénovat sílu a anaerobní aktivity. Vytrvalost také můžeme více rozvíjet, její vrchol ale přijde až později, po dvacátém pátém roce věku, proto se vyplatí trpělivost.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s BeBalanced.cz.

Reklama