Článek
Už vpředvečer závodu, za sobotního odpoledne, bylo jasné, že panující počasí se více než podepíše na běžcích i celé trase několika závodů. Naštěstí se ukázalo, že v polovině trati je hospůdka. Nikdo ze závodníků tak nemohl říct, že musel stůj co stůj doběhnout až do cíle.
Kdy přijde jaro?
Cesta byla samý sníh, samé louže a bahno. Bylo jisté, že jedno oko běžcovo nezůstane suché a jedna bota běžcova nezůstane čistá a suchá. Ale té krásy přírody vůkol! Zpola zasněžený les, stromy chvějící se očekáváním, kdy už přijde to jaro, skalní útvary beroucí dech.
Samotné závody se odehrávaly na sedmikilometrovém kolečku. Ideální, protože i samotní běžci volili mezi trasami na 7, 14 a 21 kilometrů. Ano, tou poslední trasou byl půlmaratón mezi polabskými pískovci.
Nedočkaví psi
Na startu závodu se sešli běžci a canicrosseři. I jim byl totiž závod určen. Ti sice měli startovat až po klasických běžcích, ale organizátoři se celkem moudře rozhodli, že pejskaři budou mít přednost. Smečka psů, třesoucích se na závody jak kdyby šlo o hon na lišku, by na startovní čáře pravděpodobně moc dlouho bez úrazu nezůstala.
Všude hřměl třeskutý psí štěkot, nebylo slyšet vlastního slova a z některých dogýšů by měl jeden strach. Naštěstí byli připoutaní ke svým páníčkům. Canicrosseři a crosserky byly odstartovány po jednom. Někteří čtyřnozí běžci se doslova klepali vzrušením a po odstartování své granulodárce div nestrhli na zem, jak rychle už chtěli být na trati.
Hladký průběh
Běžní běžci vyráželi po skupinkách kolem dvaceti, aby nedošlo k nebezpečným třenicím na kamenných schodech a vrcholcích skal. Další moudré rozhodnutí organizátorů. Po celé trase tak opravdu nikde nevznikaly zácpy a průběh závodů byl hladký.
Fanoušků po cestě bylo ‒ i vzhledem k počasí ‒ pramálo, ale o to více se člověk mohl soustředit sám na sebe a svůj výkon. Introvertněji založení běžci si tak po turistických cestách úplně vrněli slastí. Jediný asfaltový úsek byl u Ostrova, odhadem asi 300 m, a v cíli zhruba 50 m.
Nejnebezpečnější úsek byl na druhém kilometru, kde cesta vedla prudce z kopce. Byla pokrytá kamením, na němž ležel sníh. Některým běžcům tento úsek nedobrovolně zvedl průměrnou rychlost.
Náročné a náročnější
Závodů se zúčastnilo na tři stovky sportovkyň a sportovců. Půlmaratón dokončilo 139 běhajících a pět vlajících za svými psíky. O náročnosti trati svědčí i pět běhajících borců nedokončivších. Absolvovat závod bylo možné i v rámci štafety. A našel se dokonce i jeden odvážlivec, který běžel v kategorii „naboso". Ano, tušíte správně ‒ tajemný muž v suknici!
