Překonal rekordy, jeho čísla jsou fantastická. Vědci ho zkoumali 23 let!

McNelly zdolal svůj první maratón v roce 1969, když mu rodný list ukazoval osmačtyřicet let. O tři roky později zaběhl svůj rekordní čas, který si připsal v Bostonu. Vešel se pod tři hodiny, a to o devět minut - 2:51.

Podle jeho dalšího vývoje nešlo ani o zahřátí, dlouhé běžecké období se teprve klubalo na svět. Postupem let šlo o výživná čísla. Když jeho věk začínal šestkou, běhal průměrně dvacet maratónů ročně. A ještě přidal. Zrál přesně jako víno.

Když šestku vystřídala sedmička, poznal cíl v 295 maratónech a 58 ultramaratónech. Tyto údaje jsou podle serveru runnersworld.com považovány za světové rekordy v této věkové hranici.

S přibývajícím věkem se tento běžec nezastavil, jen trochu zpomalil. S osmičkou v zádech dokončil 177 maratónů a sedm ultramaratónů. Poslední maratón dokončil, když mu bylo devětaosmdesát let a jeho celoživotní součty skončily na těchto číslech: 627 maratónů a 117 ultramaratónů. Kolik máte vy?

Když mu bylo osm let přes šedesátku, stal se McNelly předmětem výzkumného projektu veteránu v Baltimoru. Britský časopis Medicine & Medical Research zveřejnil výsledky tohoto průzkumu. McNelly oplýval aerobní zdatností, vysoce aktivní zůstal i ve svém desátém desetiletí svého života.

Dokument uvádí, že si udržoval čas na maratón na čtyřech hodinách, když se blížil šedesáti rokům. Poté zpomalil přibližně na 4:20 v sedmdesáti plus. Když mu bylo hodně přes osmdesát let, střídal běh s chůzí, tím se samozřejmě zhoršil i jeho čas. A to až k deseti hodinám.

Poprvé byl McNelly testován veteránskou laboratoří, když mu bylo 68 let, poslední testy proběhly v jeho 91 letech. Jeho VO2 max za tu dobu klesal přibližně o sedmdesát procent za těchto třiadvacet let, což vysoce koreluje s jeho zpomalením.

Podle vědců měl tento běžec postupně běhat kratší závody. Jenže tento návod neměl pro něj dostatečný půvab. "Nesoutěžím s ostatními," řekl pro Runner's World. "Soutěžím sám se sebou, chtěl jsem dokončit tolik maratónů, kolik jsem mohl."

Pětadevadesát let, to je věk, který ho čeká. Když roky přibývaly, on nepřestal, jen zpomalil. "Chci pokračovat, dokud to půjde. Zdá se, že to funguje. Žiju déle než jakýkoli příbuzný, ani jsem si nevšiml, že bych trpěl duševním opotřebením. Jsem velmi spokojený, cítím se šťastný."