Hlavní obsah

Pocta rivalům! Soupeří spolu už čtyřicet let, nerozdělila je ani střelba

Praha

Na třicet tisíc běžců se účastnilo v Arlingtonu 40. maratónu námořní pěchoty Spojených států amerických. Mezi tisíci běžci byli i dva veteráni, kteří se účastnili všech předešlých ročníků. Al Richmond chtěl čas stlačit pod šest hodin. Nakonec zaběhl 5:52:06. Will Brown toužil doběhnout do cíle. Stalo se - 7:41:02. Prvnímu je 76 let, druhý je jen o sedm let mladší. Železní rivalové, které ale pojí přátelství.

Foto: marathonfoto.com

Will Brown dobíhá do cíle, Al Richmond vítá svého kamaráda. Oba se opět dočkali cíle.

Článek

Oba běžci dostali od organizátorů červené slušivé sako na znamení výjimečnosti. Na závod pak připnuli číslo 40 a 41. „Bylo to velmi, velmi zvláštní," přiznal Richmond. Počet mužů, kteří uběhli každý závod, se od roku 1976 měnil. V průběhu let se seznam tenčil ze sedmi na pět, čtyři. V letošním roce už jen tito dva. Oba mají k sobě blízko, každý tak trochu přitom doufá, že on bude tím posledním v řadě. Přesto si fandí.

Richmond pozval Browna i k sobě do svého domu nedaleko Arlingtonu ve Virginii během závodního víkendu. Poté, co dokončil nedělní závod, Richmond a jeho rodina neodešli, čekali, až Brown přeběhne cílovou čáru. „Bylo to opravdu pěkné gesto," přiznal pomalejší v cíli.

Richmond byl jedním z nejstarších běžců v závodě. Pouze 25 z téměř 30 000 účastníků oslavilo už 76 let nebo bylo starších. Svůj první maratón běžel bývalý vysokoškolský fotbalista, který se připojil k námořní pěchotě, aby si splnil před lety osobní výzvu. Pak se rozběhl, i když měl kousek od přerušení tradice, která má už čtyřicet let!

Hold veteránům, zraněným a padlým hrdinům

Během dovolené v New Orleans v roce 1990, byl střelen lupičem a následně musel podstoupit tři operace. Po pár trénincích, ale maratón přesto dokončil. Kdyby ne, dnes by tato dvojice nesoupeřila a měla svého vítěze.

V neděli se cítil starší po dvaačtyřiceti kilometrech unavený, když dorazil domů, šel si zdřímnout. Přesto se už těší na příští rok. „Musím lépe trénovat, jestli chci běžet lépe," dodal.

Maratón v Arlingtonu je největší v zemi, kde spolu také závodí vozíčkáři na ruční pohon. Ti zde mají velkou motivaci. Někteří ji ale měli úplně jinou. „Právě mě propustili z práce, tohle je můj nový začátek," nechal se slyšet jeden z běžců pro server wusa9.com.

Většina běžela, aby poděkovala vojákům. Ti tu také byli. Tisíce mariňáků a námořníků stály podél trati a povzbuzovaly. „Jsem nadšená, že tu mohu fandit a lidé na vozcích jsou úžasní," podělila se o své dojmy Peggy Conleyová z maratónu, který patří mezi velmi populární. Běžci poznávají národní kulturní památky a vzdají hold veteránům, zraněným bojovníkům a padlým hrdinům.

Reklama