Rubriky:

Odjinud

Byl jsem tlustý a nevrlý, teď jsem v pohodě, říká český běžec z Bruselu

21. ledna 2016 13:24 - Praha

Není důležité, kdy jste začali běhat, ale že jste začali. Tuto větu si může říci i Edvard Kožušník, který se rozběhal až na hranici čtyřicítky. Chytlo ho to tak, že v roce 2013 oběhl za 40 dnů Českou republiku. Jeho nohy poznaly 1362 kilometrů. „Běhám pro radost. Prostě jsem v pohodě,“ je spokojený muž, který žije s rodinou v Belgii, je aktivní a snaží se ukázat cestu českým běžcům přes internet.

 

Archiv Edvarda Kožušníka

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Bydlíte v Bruselu, ale radíme běžcům v Česku, proč, co vás k tomu vede?

Radím je silné slovo. Spíše se snažím sdílet informace o běhání. V roce 2013 jsem v rámci kampaně oběhl Českou republiku. Blog mi v tom dobrém slova smyslu zůstal a v Bruselu i nadále pracuji.

Teď si můžete přidat boxík Běhání na Seznam.cz. A nic vám neuteče.

Byl jste aktivním sportovcem, proč běhání až kolem čtyřicítky, co vám na to vůbec řeklo tělo?

Vyrostl jsem na loděnici, později jsem hrál vrcholově volejbal za UP Olomouc. Vždy jsem měl rád "hravé" sporty a na posilování a běhání jsem se díval jako na nutné zlo. Jako většina populace jsem kolem čtyřicítky začal řešit problém životosprávy a nedostatek pohybu. Byl jsem najednou tlustý a nevrlý. Začal jsem pomalu to jediné, co šlo při práci dělat. Běhat. Při prvním výběhu mě samotného překvapilo, že nejsem schopen uběhnout v kuse ani dva kilometry. Tak jsem se do toho zakousl a všechny problémy jsem rozběhal.

Jak probíhaly začátky - frekvence tréninků, délka, úprava stravy?

Tím, že jsem před tím měl se sportem zkušenosti, tak to bylo jednodušší. Stanovil jsem si cíl - uběhnout půlmaratón. V mém sdíleném kalendáři se kolegům najednou začaly objevovat divné zkratky jako např. "4 KM easy run". Mé běžecké pochybnosti jsem konzultoval na internetu a na facebooku. Stravu jsem neřešil, upravila se sama. S naběhanou vzdáleností člověk zjistí, že když si dá večer více jak sklenici vína, tak to druhý den při běhu cítí. U jídla je to stejné. Dnes si k obědu "vepřo, knedlo, zelo" nedám, když vím, že jdu odpoledne běhat.

Kolik jste nakonec shodil kilo? Počítám, že přišly i závody. Jaké máte za sebou?

Měl jsem sto kilo a šel jsem po čtyřech měsících na 90 kilo. Po oběhnutí Česka to bylo ještě o čtyři kilogramy méně. Dnes si zase říkám, že jsem tlustý. Mám při výšce 190 centimetrů zase devadesát.

Jde vám o kila?

Primárně ne. Já říkám, že běhám pro radost. Prostě jsem v pohodě. Dal jsem si dvakrát maratón v Praze, jednou v Bruselu. Několik menších závodů. I kvůli zaměstnání jsou závody spíše doplněk. Oživení tréninku a zážitek.

Říkal jste, že čerpáte informace o běhání z internetu, je jich tam dostatek?

Na internetu je všechno, a když není, tak se stačí zeptat. Problém je se v tom vyznat. V tom vidím přidanou hodnotu blogerů a dalších nadšenců. Nabízím svým příznivcům a čtenářům koncentrovanější pohled. Dalším faktorem je jazyk. Čeština je "malý jazyk" s tím nic neuděláme. Proto i díky svým jazykovým znalostem hodně čerpám z anglických, španělských a německých webových stránek.

Zmínil jste se mi o rozdílném běhání v Česku na vesnici a ve městech, jak to tedy je?

Objektivně mám jen statistiky návštěvnosti mého blogu. Denně jde přibližně o 1 500 čtenářů. Odhadem polovina je z okresních měst a malých obcí. Subjektivně to jsou dotazy, kterých řeším denně kolem desítky. Jedná se většinou o maminky na mateřské, které se po porodu rozhodnou něco dělat. V tomto smyslu velmi pomáhají celorepublikové túry. Třeba taková RunTour na pět kilometrů v nejbližším krajském městě se potom stává tréninkovým cílem pro mnohé začátečníky z venkova.

Podle vás jsou běžci ve větších městech lépe informovaní, mají více příležitostí k tréninku?

Díky internetu je informovanost stejná. U běhání se říká, že nejtěžší je se sebrat a vyběhnout. Na vesnici, kde nikdo neběhá, je to určitě trochu těžší. Ale také je pravda, že jsou místa, kde jeden nadšenec strhne celou obec. Tím je například Jirka Hess a Rozběháme Podbořany, takže nejde generalizovat.

V Česku je běhání nyní hodně populární, jak vidíte jeho vývoj za pár let, můžeme zažít ještě větší zájem?

Zdravý způsob života, internet a dostupnost, to jsou asi faktory, které rozběhaly běhání. Jenže žádný strom neroste do nebe. Tak jako všechno bude i tento fenomén více fragmentovat. Někdo bude běhat ultra, někdo trail, někdo firemní túry. Někdo si prostě jen nakoupí pěkné oblečky a udělá si selfie. Myslím, že nyní nastává období konsolidace. Jednotlivé běžecké projekty musí investovat stále více do náboru běžců. Pro běžce to je vlastně dobře, získají tak za svou účast startovné a odpovídající servis. V konečném součtu jde ale o motivaci jít běhat u každého z nás. Někoho motivují ty zmíněná kila, někoho vítězství v závodě nebo prostě jen zážitek z pohybu venku.

Vidíte rozdíl mezi českým a zahraničním běžcem?

Ne, žádný. Snad vyjma toho, že u nás se běžci zdraví, když se potkají.

Na sociálních sítích předkládáte běžcům svůj pohled - jde o 66 rad? Jak jste došel k tomuto číslu?

Hledal jsem dostatečné vysoké sexy číslo a poslouchal jsem při běhání Route 66 od Depeche Mode.

Libor Kalous, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Odjinud

Filtr článků - Odjinud


Kalendář akcí

Kdykoliv prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 květen 2018 červen 2018 červenec 2018 srpen 2018 září 2018 říjen 2018 listopad 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce