Článek
Před závodem
Jsem nervózní, vzrušený. Budu ještě jíst? Ne, špagety si nedám. Opravdu musím na záchod. Potřetí. Já ten start nestihnu. Jee, to je zase fronta.
Na startu
To je lidí. Snad to zvládnu, pořád jsem nervózní. Netlačte se, jsme jako sardinky a každý poskakuje. Už to bude? To půjde, dám to. Ještě fotku, radši i druhou.
První míle
Super, jde to pěkně, všechno je skvělý, je dobře, že jsem se přihlásil. Ahoj, čau. Mávej, fotí tě. Neměl bych zpomalit, docela to ženu. Nestraš.
Druhá míle
Zklidni to, lepší bude připravené a vyzkoušené tempo. Tohle bude možná dlouhý, zlatá desítka, k tomu plno lidí - rychlejší, pomalejší, vyhýbání se. Klid, to dáš, není ti dvacet, víš.
Třetí míle
Už by měla být skoro čtvrtina, neviděl jsem ceduli, že bych ji přehlédnul? Nebo nebyla? Uf. Mám žízeň.
Čtvrtá míle
Tak už ani ne deset mil, stejně to bude ještě těžký. Zase bych pil, kdy je další občerstvovačka. Sakra zpomaluju.
Občerstvovací stanice
Proč jsou všichni u jednoho stolu? Kde je ionťák? Sakra, polil jsem se, nevracím se. Pořád mám žízeň, voda je hlavně na zemi.
Pátá míle
Žiju, do půlky ještě daleko, to byl nápad. Příště už neběžím. Nesměju se, ani projíždějící kameraman na mě nepůsobí. Křivý výraz v obličeji už neskryju.
Šestá míle
Skoro půlka, fakt jsem to neměl běžet. Fuj, dva kilometry rovina, a ten vítr. Silnější jsem v životě nezažil.
Sedmá míle
To už je z kopce, ale i tak to bolí. Dám gel, to půjde. Sakra, nemůžu ho rozdělat, k tomu nemám vodu, měl bych ho zapít, aby se cukry dostaly včas do těla. V cíli mi to bude k ničemu. Konečně. Jenže půlka je na triku. No, ještě mě začne píchat v boku. Začalo.
Osmá míle
Těžký nohy, co se děje, zkracuju krok, popadám dech. Zpomalím, pak to doženu.
Devátá míle
No, tak to zpomalení už nedoženu. Musím to aspoň udržet. Najednou lidi kolem trati, nasazuju „pohodový" škleb, plácnu si s dětmi. Po minutě, proč sem si plácal, musel jsem přeběhnout na druhou stranu, jsem blbec.
Desátá míle
Pět kilometrů dám, vydrž. Au, příště už neběžím.
Jedenáctá míle
Všechno mě bolí, mám žízeň, žaludek se motá. Zase - proč to běžím. Napil bych se.
Dvanáctá míle
Kdo mě vlastně na tenhle nápad přihlásil. Bolí to, k tomu to stojí takový peníze, ráno jsem vstával v šest, domů přijedu pozdě a tři dny mě bude všechno bolet. Jsem normální?
Třináctá míle
Dávej, dávej, už jen pár stovek metrů. Přidej. V cílové rovince přidáš, zasprintuješ, ať vidí.
Cíl na dohled
Proč to je tak daleko. Konečně. Tvař se, fotí tě. Jooo, je to tam, bylo to skvělý. Zastavil jsem hodinky? Musím znát přece čas. Odečtu si minutu.
Po závodě
Těším se na jídlo. Zaprasíme, dáme pivko? Jasně, zasloužím si, ale nejdřív selfíčko s medailí a šup s tím na facebook a instagram. Jo, ještě zavolat našim. „Jaký to bylo?" „Pohoda, trochu jsem se šetřil, proto není takový čas."
