Hlavní obsah

Míříme na pohyblivý cíl. Fotíme běžce, aby to k něčemu vypadalo

Ano, je to tak, někdy se může stát, že se ocitnete na závodech či jiné běžecké akci, ovšem na druhé straně objektivu. Jak se s tím vyrovnat? Jak se s tím vyrovnat se ctí? Máme pro vás pár tipů, jak si svou úlohu dokumentaristy nebo dokumentaristky skvěle užít, a navíc mít i skvělé výsledky. Připraveni? Tři-dva-jedna-CVAK!

Foto: Profimedia.cz

Nebát se toho a fotit, tak z vás bude mistr.

Článek

Jak už to platí i při jiných příležitostech i v jiných zákoutích našich běžeckých životů, nejdůležitější jsou dvě věci: místo a čas. Čas letí jako bláznivý, my nechytíme ho, ani vy, ale místo dokážeme ovlivnit poměrně zásadním způsobem. Jak si zvolit to správné místo na trati?

Nedozvíte se, dokud si neprojdete trasu závodu, nenavštívíte potenciální místa, „shooting pointy" a neprohlédnete si je důkladně dopředu a nepromyslíte kompozici. Tak to alespoň dělají profesionálové. Místa s pěkným výhledem na trať, vyvýšená místa, přechody na těžký terén (louže, brodění potoků a řek, výběh prudkého kamenitého kopce...), místa se zajímavým světlem nebo místa, na nichž lze očekávat obličeje závodníků zkřivené nelidskou dřinou nebo naopak nabité získanou euforií (doběh, cíl...). To všechno jsou místa, která vás jako fotografa zajímají.

Zajímavé snímky pocházejí často také ze zázemí krátce před startem. Výjimečných efektů můžete docílit focením proti světlu (např. zapadající slunce), kontrastem vzdáleného slunce a siluety běžců, „bezděčným" zachycením pableskujících odrazů slunce na čočkách. Pokud budete fotit také za tmy, zvažte možnost využití stativu a použití externího přisvícení případně blesku nebo vzdáleného blesku.

Vzpomeňte také na základní pravidlo: Nejnudnější fotografie pocházejí z úrovně očí a s fotografovaným objektem ve středu snímku. Samozřejmě ani toto pravidlo neplatí úplně stoprocentně, přesto ale zkuste být co nejkreativnější. Lehněte si k focení (vzít s sebou karimatku?), vylezte na strom, zkuste snímek pořídit přes větve stromů nebo naopak zachytit celkovou atmosféru místa s běžcem „schovaným" někde v terénu. To všechno může vašim snímkům pomoci.

Jak nejlépe zachytit pohyblivý cíl? Tady už přichází ke slovu Mistr čas. Konkrétně tedy čas závěrky. Celek pak ovlivní rychlost snímaného objektu, výběr objektivu i celková kompozice. Je to hotová alchymie, takže se vůbec nebojte experimentovat. Nijak jinak se to totiž nenaučíte. Dobré výsledky můžete docílit tzv. panningem, kdy běžec bude ostrý, pozadí za ním rozmazané. Postavte se tak, abyste stáli souběžně s dráhou pohybu běžce a mohli jej maximální možnou dobu objektivem sledovat (ideálně míříte fotoaparátem kolmo na trajektorii pohybu). Nastavení aparátu na kontinuální snímání a automatické zaostřování zvyšuje vaši šanci na pořízení pěkného snímku. Expoziční čas je vhodné nastavit o trochu delší, než by se slušelo ve standardním případě.

Pohrát si můžete také s nastavením citlivosti ISO a také clonou. Čím otevřenější clona (čím menší clonové číslo), tím bude pozadí objektu rozmazanější a umožní pozorovateli koncentrovat se na lopotícího se běžce.

Většinou také není dobré zachycovat akci, která se dále odvíjí směrem od pozorovatele. Z toho vyplývá, že většinou budete chtít být „před akcí", abyste mohli věrně zachytit napětí situace, úsilí, vyčerpání, vůli, zkrátka moment a emoce. A v neposlední řadě: Zkuste se u toho všeho usmívat, nezapomeňte běžce také povzbuzovat, motivovat, rozesmát. Nebuďte jen další někdo, kdo má místo obličeje velikou čočku objektivu. Máte na víc!

Reklama