Hlavní obsah

Běžecká abeceda: Existuje vývoj bez bolesti?

Kralupy nad Vltavou

Rychlý běh má mnoho lidí propojený s bolestí, i když to nemusí být vždy pravda. Běháme přeci proto, abychom svá nitra naplnili libými pocity, své mozky zaplavili hormony slasti a štěstí. Protože o tom celá ta naše aktivita vlastně je. Ale co ta bolest? Můžeme dělat, že v našem světě vůbec neexistuje?

Foto: Profimedia.cz

Život není jen o umetených cestičkách.

Článek

B jako bolest a běh

Nemusíme být zrovna masochisti, abychom si běh užili. Když se chci někam přesunout, musím něco překonat. Dech se krátí, svaly bolí, mám černo před očima. Je-li překonávání bolesti v souladu se zdravou ambicí, je to v pořádku. Plnění náročných úkolů nás často bolí (ať už fyzicky nebo psychicky; třeba o myšlení se často říká, že bolí). A zároveň nás posouvá dál.

BĚŽECKÁ ABECEDA TROCHU JINAK - Časům, rychlostem, průměrům a dalším veličinám běžeckých výkonů se věnujeme v jiných rubrikách. Nesmíme ale opomenout ani psychické zdraví běžců. Na těchto stránkách budeme tak říkajíc běhat pod dohledem psychiatra a maratónce v jedné osobě.

Život není jen o umetených cestičkách. Přicházejí strasti, které jsou součástí vývoje. A bez vývoje není života.

Mám jednoho téměř třicetiletého pacienta, který stále žije u svých rodičů. Odkládá separaci, to oddělení od své původní rodiny, i když je tam situace už hodně napjatá, dalo by se říci neudržitelná. Odcházení bude bolet. Ale aby se ve svém životě mohl posunout na další vývojový stupeň, tak musí tuto bolest překonat. Podobné je to i v běhu. Pokud chci běhat rychleji, musím se vrhnout do sprintů, intervalů, do kopců a schodů. No a to možná bude bolet. Ale umíte to zařídit nějak jinak?

Oblíbené heslo maratónců zní: Bolest je jen slabost odcházející z těla.

Bez bolesti není vývoje. Když rozběhávám pacienty, chci, aby se přibližovali ke svým emocím, pocitům, prožitkům. To, myslím, umí běh zařídit velice dobře.

Vyvarujme se ale bolesti patologické. Bolest je signální, to znamená, že nám přináší nějakou informaci, například: Zmírni, zpomal. Bolest může mluvit i symbolicky. Pacienti za mnou přicházejí, že je strašně bolí záda, hlava nebo břicho a podobně. A má první otázka zní: Co si to na tom hrbu nesete? Co vám v té hlavě leží? Co se snažíte tou hlavou prorazit? Co vám leží v žaludku, co nemůžete strávit? A od tělesna se dostáváme k duši. Má smysl jí naslouchat. I při běhání.

U pacientů běh doporučuju. Pomáhá jim tu psychickou bolest, jež je tíží, lidově řečeno „rozběhat". Jedna má pacientka trpěla opakovanými silnými migrénami. Bolest je jízdenkou na vlak s nápisem ZMĚNA. Pokud vás něco bolí, potřebujete něco změnit. Poté co tato pacientka začala běhat, migrény zmizely. Dovolila sama sobě být se svými prožitky o samotě, vystoupit z kolotoče, kde bolest byla signálem něčeho nezdravého v prostředí. Spousta lidí ale zůstává ve svém začarovaném kruhu: něco je bolí - dají si analgetika - to jim umožní setrvat v nezdravém prostředí - něco je bolí - dají si analgetika atd.

Dušan Randák, známý psychiatr z Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK. Zabývá se léčbou závislostí na návykových látkách. Žije v Kralupech nad Vltavou a běhá maratóny.

Když trénujete, pokoušíte se postoupit dál, dosáhnout větší výkonnosti, možná to bude bolet. Nenechte se ale odradit a zároveň naslouchejte svému tělu. Bolest může být nedílnou součástí vývoje, ale také může znamenat, že něco děláte špatně. Poznat, co nám říká, je základ zdravého ducha ve zdravém těle.

Běžecká abeceda:

Reklama

Související témata: