Rubriky:

Radíme

Pobíhání nám pomáhá dobít depresi. Je nás 121 miliónů

11. dubna 2015 17:21 - Praha

Už třikrát třicet minut běžeckého tréninku za týden má na depresivního člověka stejný vliv jako antidepresiva v pilulkách. Prokázalo to několik vědeckých studií, které pozitivní působení běhu připisují přirozeným opiátům, jež se tvoří při tomto druhu zátěže. Není to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled.

 

asics.com

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Na celém světě trpí depresemi přes 121 milionů lidí. Ve vyspělých státech se odhaduje podíl depresivních lidí mezi 5 a 7 procenty populace. Ženy jsou náchylnější dvakrát více než muži. Náklady na léčbu depresí nejsou také nikterak malé.

Po pravě řečeno, zdravotním pojišťovnám by se velmi ulevilo, kdyby deprese přestaly být tak žhavým tématem posledních let. Odborní lékaři a medikace nejsou ale jedinou cestou. Důležitá je také prevence. A jak ví každý běžec z vlastní zkušenosti, běh nejen udržuje naši kondičku na vysoké úrovni, ale také odbourává stres a pomáhá léčit duši.

Studie prokazující pozitivní vliv běhu se prováděla ve Švýcarsku na třech skupinách pacientů. Jedna skupina dostávala pouze antidepresiva, druhá měla antidepresiva a tři půlhodinové tréninky týdně ve střední intenzitě. Třetí skupina absolvovala pouze běžecký program. Po čtyřech měsících došlo na poměřování výsledků ‒ všechny tři skupiny vykazovaly v podstatě stejně dobré výsledky. Ovšem členové třetí skupiny se nejméně ze všech navraceli do depresivních stavů.

Například Švýcarská společnost pro psychiatrii a psychoterapii pořádá na úpatí Alp „Běh za psychické zdraví". Výtěžek je věnován na boj s depresemi.

Čemu ale pohybová aktivita vděčí za takové výsledky? Při běhání tělo produkuje přirozené opiáty. Ty aktivují oblasti v mozku, jež jsou zodpovědné za pocity štěstí. Vědci u pacientů pozorovali zlepšování již krátce po doběhu a toto působení často vydrželo až tři dny.

Bojuj, nebo běž!

Kromě toho běh pomáhá odbourávat stres. Stes je signálem těla při ohrožení. Fyziologicky nehraje žádnou roli, zda je ohrožení fyzického rázu, jako je tomu třeba při přepadení, nebo spíše rázu fyzického jako při přetěžování v zaměstnání, v rodině nebo při depresích. Ve všech případech tělo reaguje vylučováním hormonu kortizol, který je zodpovědný za rychlou a silnou reakci organizmu. V dávné minulosti nás tento hormon připravoval jen na dvě věci ‒ buď na boj, nebo útěk.

Pouze při boji nebo útěku se tento hormon v lidském těle odbourává. Nedojde-li ani k jedné z těchto dvou reakcí, nastává velký problém. Symptomy takového neodbouraného stresu jsou zvýšený puls, snížená schopnost úsudku, přetrvávající strach a nervozita. Příroda nás na takovéto dlouhotrvající stresové faktory nepřipravila. Běháním ale svému tělu můžeme pomoci. Běh se tak stává pomocníkem hned ve dvou rovinách: odbourává tělesné napětí a zároveň ve své pravidelné formě pomáhá redukovat psychickou zátěž.

Běh je žhavým tématem i na půdě neurologie. Zjistilo se totiž, že sportovně aktivní lidé trpí méně degenerativními onemocněními mozku, jakým je kupříkladu Alzheimerova choroba. Běžci také, zjednodušeně řečeno, méně trpí stresem, což může mít pozitivní účinky i na neurodegenerativní onemocnění. Další studie na myších jasně prokázala, že myši, které běhaly, neztrácejí stářím tolik nervových buněk jako myši neaktivní a už po třech měsících cvičení vykazovaly lepší prostorovou paměť. (Přeloženo do češtiny: když budete běhat, ve stáří nejenže si vzpomenete, že máte doma ledničku, ale také k ní i trefíte.) Běhání podporuje tvorbu nových vlásečnic a zlepšuje prokrvení mozku a zároveň brání vzniku zánětů. A právě špatné prokrvení a záněty v oblasti mozku značně přispívají k rozvinutí Alzheimerovy choroby.

Háček

Pro pacienty trpící těžkými depresemi je tady ovšem velký háček. V takovém psychickém stavu člověk velice těžko získává motivaci k tréninku. Tady může pomoci jen dohled zkušeného lékaře, který běh začlení do pacientovy klasické terapie.

Ve vědeckých kruzích se objevila také námitka, že se takových experimentů účastní pacienti, kteří již předtím k nějakému sportovnímu vyžití tíhli a že se tudíž věci mohou mít i trochu jinak: šťastnější lidé prostě více běhají.

René Kujan, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Radíme

Filtr článků - Radíme


Kalendář akcí

Kdykoliv prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 květen 2018 červen 2018 červenec 2018 srpen 2018 září 2018 říjen 2018 listopad 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce