Rubriky:

Radíme

Honza už se pomalu loučil se životem. Zachránil ho sport

11. července 2016 09:02 - Ostrava

Ján Čupa je důchodce. Ještě před pár lety oplýval u nás hojně rozšířenou „blbou náladou“ a vypadalo to, že život už ho nemůže ničím překvapit. Fyzická schránka si pozvolna chátrala a psychická na tom byla ještě o poznání hůř. Manželka si do něj jednou rýpla, že pořád jen sedí doma a čučí do ledničky nebo na televizi. A vyhnala ho ven, ať si třeba vyšlápne na Lysou horu. Dnes je Honza rekordmanem. A ne ledajakým. Svým současným způsobem existence nevybíravě ukazuje nám všem ostatním, že když od života něco chceme, musíme mu taky něco dát. A pak se začnou dít věci…

 

facebook J. Čupa

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Už při prvním kontaktu mi Ján Čupa nekompromisně nabízí tykání. Mezi lidmi z hor a od běžeckého fochu je zcela přirozené. Oba jsme tak trochu oboje, takže bez vytáček přijímám. A ještě než zahouká ranní vlak odvážející Honzu do Vysokých Tater, stihneme spáchat krátký rozhovor.

Dnes jsi rekordmanem, zvláště ve spojení s Lysou horou, nejvyšším vrcholem Beskyd. Nedávno jsi oslavil své čtyřsté dobytí vrcholu. Už pár let se tady o tobě mluví v superlativech a s velkým obdivem. I mne samotného, když jsem před nedávnem běžel na Lysou, upozorňovali místní na zvláštní jev jménem Ján Čupa. Jak vlastně došlo k osudovému střetu s touto horou?

Bydlím deset kilometrů od Lysé hory už 23 let. Poprvé jsem na ni šel asi před dvanácti lety. Za dalších sedm let jsem tam byl asi jen třikrát. Pravidelně zdolávám Lysou horu teprve tři a půl roku, od té doby, co jsem měl úraz ruky.

ČTĚTE TAKÉ: Nejstarší český rekordman prozrazuje svůj tajný recept na úspěch

A ten nápad chodit a běhat na horu stále znovu a znovu?

Manželka mě jednou poslala se projít „třeba na Lysou", ať pořád nesedím doma u televize a u chladničky. I když jsem měl špatnou kondičku a ani psychicky jsem na tom nebyl nejlépe, hora mne okouzlila hned první den. Sotva jsem se doplazil domů, jak jsem byl utahaný. Ale neodradilo mě to a začal jsem chodit denně. Protože jsem býval hodně propocený, postupně jsem začal odkládat jednotlivé vrstvy oblečení. Za týden jsem už začal chodit bez bundy a bez trika, i když byl na vrcholu ještě sníh.

Co pro tebe znamenají hory? Právě odjíždíš do Tater...

Hory mě vrátily zpět do života, a tak jsem se do nich zamiloval. Začal jsem v seniorském věku i s horolezectvím, ale jen do pátého stupně obtížnosti. Je to pro mě adrenalin. V současné době doma udělám, co musím, a pak většinu času trávím na horách, jak v Beskydech, tak také ve slovenských Tatrách.

Extrémní forma důchodu.

Dnes už patříš i mezi otužilce. Vzhledem k tomu, že podobně jsou na tom třeba i Jirka Soukup nebo Julo Pataky, asi si běžec postupem času najde cestu i k otužování...

Tak nějak to bude. Po prvním svlečení trika v zimních měsících jsem poznal, že to mému tělu nevadí, spíše prospívá. Postupně se ztrácely všechny zdravotní problémy, získal jsem silnější imunitu. Za celou dobu otužování jsem neměl žádnou nemoc. Dokázal jsem se pohybovat venku v mrazu i 15 hodin. Průměrně strávím v zimě venku polonahý asi osm až deset hodin za den. Trénink podle mé zkušenosti ani není nutný.

Vedle otužování ses dal i na běhání naboso. Jak ses dostal k tomuto?

Před dvěma lety v zimě v Tatrách mě napadla myšlenka zkusit to i bez bot. A tak jsem si bez tréninku vyšlápl ze Štrbského plesa na Chatu pod Soliskem a zpět, naběhal jsem pět kilometrů. Byl to pro mě nový adrenalin, hned další den jsem šel naboso z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso po sjezdovce. Spousta lidí mě zastavovalo, chtěli se fotit, a tak se výšlap časově protahoval. Na Skalnatém plese se na mne vyrojily další houfy lidí. Nekonečné diskuze, focení, a tak jsem celkově naboso ve sněhu strávil víc než tři hodiny. Bez omrzlin či dalších potíží, dalo se to v pohodě vydržet. Naboso ale moc netrénuju, nechodím tak často, jen občas v zimě po sněhu. V létě pohyb naboso nepraktikuju vůbec.

Co bys závěrem poradil nám ostatním, kteří se řítí směr důchod a chtějí si také zachovat pevné zdraví a pozitivní náladu?

Ještě před třemi a půl lety mě nebavil život, byl jsem na tom zle jak fyzicky, tak i psychicky. V šedesáti letech jsem začal sportovat. Vrátil se mi smysl života, upevnilo se zdraví. V současné době jsem rád na světě, zlepšily se mi také vztahy v rodině. Doporučuji všem, kteří budou odcházet do důchodu, aby si našli nějaký sport, cyklistiku, horskou turistiku a podobně. Pohyb uzdravuje a člověk se cítí i podstatně mladší.

A úplně nakonec jedna otázka přímo na otužilecké tělo. Máš vůbec nějaké neřesti? Přihýbáš si potajmu z láhve borovičky, bafáš na balkoně z čibuku, když manželka není doma...?

Co se týče neřestí, pivo a štamprli si příležitostně dám, vysedávat v hospodě mě ale nebaví. A jsem nekuřák.

Díky moc za rozhovor a ještě mnoho bosých, polonahých, ale hlavně horských kilometrů!

René Kujan, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Radíme

Filtr článků - Radíme


Kalendář akcí

Kdykoliv prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 květen 2018 červen 2018 červenec 2018 srpen 2018 září 2018 říjen 2018 listopad 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce