Článek
Asi každý ve svém okolí máme někoho, kdo toto tvrzení absolutně nepotvrzuje. Vzpomeňme na maratónce-kmety typu Eda Whitlocka, Fauju Singha či koneckonců našeho Štefana Krče. Uběhnout maratón se dá i ve sto letech. Ale možná znáte i někoho, kdo se běháním skutečně zničil, hlavně pak své klouby. Je to tím, že začal moc rychle, moc velké objemy? Faktorů je mnoho. Nicméně v reálném životě se potkáme s oběma případy.
V zásadě pro všechny platí, že při dopadu chodidla na zem se naše kolenní klouby vyrovnávají se silami odpovídajícím čtyřnásobku až dvanáctinásobku naší tělesné hmotnosti, a to v závislosti na běžeckém stylu, rychlosti, podkladu atd. Je jednoduché si představit, že si někdo s morbidní nadváhou může běháním zlikvidovat klouby docela rychle.
Dobrou zprávou (a mnohokráte výzkumy ověřenou skutečností) ovšem je, že pravidelný, přiměřený pohyb kolenní klouby posiluje a přispívá k jejich lepšímu vyživování. Ohýbání a napínání kloubu totiž působí jako malá tlaková pumpa podporující prokrvování, promazávání a vyživování příslušných tkání.
| Fyzioterapeutka Dagmar Lisá ze studia BeBalanced: |
|---|
| „Běháním se mohou, ale nemusí kolena ničit. Záleží na tom, jak kvalitně máme nastavené naše pohybové stereotypy, tedy jak kvalitně umíme naše tělo koordinovat a udržet správné postavení v kloubu. Také hrají roli předchozí zranění a anatomické dispozice. Pokud máme dobrou běžeckou techniku, máme dobré zajištění celé dolní končetiny i trupu při běhu a nemáme nějaké poškození kolene, kloub se více opotřebovávat nebude." |
Pokud má někdo silné predispozice k artritidě, pravděpodobně jej postihne, ať bude běhat, nebo ne. Problémy může způsobit špatný běžecký styl a v jeho důsledku přetížení určitých partií nebo nerovnoměrné zatěžování pohybového aparátu. Někdy je náprava pobolívajícího kolena jen otázkou změny terénu, tedy povrchu či jeho sklonu. A může se také stát, že na vině bude nevhodná běžecká obuv. I z toho důvodu je lépe boty točit a v případě vzniku potíží vyměnit.
Pro správné fungování celého našeho pohybového aparátu je důležité rovnoměrně zatěžovat celé tělo, pokud možno v celém rozsahu. Zjednodušeně řečeno: věnovat se také jiným aktivitám než jen běhání. Plavání, jízda na kole, jóga, posilování s vlastní vahou a další mohou vhodně doplnit náš trénink a přispět k větší flexibilitě a správnému fungování celého těla.
Ano, každý člověk je jiný, má jinou stavbu těla, jiný životní styl, stravovací návyky, tréninkové zvyklosti, běžecký styl... ale o jednu neochvějnou pravdu se můžeme opřít vždy: Fyzická aktivita a dobrá kondice je jednou z nejlepších obran proti kloubním potížím, artritidě. Stačí se hýbat a poslouchat své tělo, abychom příliš brzy nevyrazili příliš rychle nebo příliš daleko.
