Rubriky:

Radíme

RECENZE: Thor Gotaas – Dějiny běhání

21. dubna 2017 13:07 - Kralupy nad Vltavou

Když si zajedete na sbratřené Slovensko a navštívíte tam knihkupectví, zjistíte, že v nabídce jsou zastoupeny i knihy v češtině a není to až tak úplně neobvyklé. Aby ale nějaká významná publikace vyšla ve slovenštině a v Čechách nikoli, to se zrovna často nevidí. Dejiny behania, jak zní originální překladový název, takovouto výjimkou jsou. Byla by opravdu trestuhodná škoda neoprášit vzpomínky na náš kdysi federativní jazyk a neponořit se do napínavých příběhů naší oblíbené pohybové aktivity.

 

Profimedia.cz

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Publikace bichloidního formátu o 380 stranách by se někomu mohla zdát těžkou a nesnadno čitelnou, ale obavy nejsou na místě. Nejedná se o F. L. Věka, příběhy běžců známých i zcela zapomenutých vás tak vtáhnou, že si ani nevšimnete, že vás vyplivly až o nějakých 100 stránek dále. Vaše nohy budou při četbě podvědomě lehce kmitat v závodním tempu a mimoděk se tak zapojovat do právě pročítaných historických epických běžeckých bitev.

„Gotaas mezi běžeckými příběhy minulosti našel opravdové skvosty," dočteme se hned na obálce. Takto charakterizoval Dějiny Christopher McDougall, známý autor několika běžeckých bestsellerů. Autorem Dějin běhání je norský etnolog zabývající se lidmi na okraji společnosti a dějinami sportu. Mají-li tyto dvě oblasti něco společného, je otázkou. Běhání už leckde nabývá takových rozměrů, že na okraji společnosti jsou spíše ti, kteří se mu nevěnují. Ale historicky to samozřejmě bylo zcela opačně. Zvláště pokud šlo třeba o původní obyvatele Ameriky, kteří při běhu přes celý kontinent nechali v prachu podél cest jen nechápavě a vyčerpaně zírat tehdejší běžeckou elitu.

Kniha je psaná opravdu z gruntu. Odráží se v podstatě od pravěku, aby lehkou nohou s dopadem přes špičku překlenula období mezopotamských králů, Vikingů, podivných mnichů, nudistů, profesionálních běžcích z kmene Inků až k našim časům a třeba i Emilu Zátopkovi. Přes tři desítky kapitol nabízejí napínavé běžecké příběhy dávných dob i nedaleké minulosti. Můžete obdivovat utlačované Inky, kteří byli schopni za tři dny uběhnout vzdálenost, kterou španělští konkvistadoři jeli na koních dvanáct dní. Dozvíte se o tom, že běžci byli nezbytnou součástí třeba i císařského dvora. Ještě začátkem 18. století prý vídeňský císařský dvůr zaměstnával 14 běžců. Šlechta si zakládala na rychlých koních a svižných běžcích. Kde je dnes lesk a sláva rychlonohých poslů?

Copak samotní běžci, něco se dozvíte i z historie běžkyň. Věděli jste třeba, že ještě za dob Shakespeara bylo běžné organizovat závody čistě pro běžkyně? Smockraces měly i něco jako vítězné prémie. Peníze to sice většinou nebyly, ale hospodyňky si za vítězství často odnášely třeba nové sukně, klobouky, látky nebo cukr a čaj. Jak se ale situace historicky změnila, když pak ve 20. století musely ženy bojovat za právo účasti na Bostonském maratónu!

Pokud hledáte inspiraci pro své vlastní běhání, i tu v knize najdete v mohutných dávkách. Nechte se motivovat třeba tréninkem mladých Navahů: Vstávat v půl páté, písek do bot na otužení chodidel, v zimě se válet ve sněhu. A jako běžecká maturita dvoudenní běh bez jídla a odpočinku. Ani Apačové nezaháleli – Geronimovy bojové oddíly prý měli akční dosah i 120 kilometrů za den, navíc v těžko prostupném terénu.

Až budete už příliš unaveni během v terénu a dějinami britského fell runningu, můžete se společně s knihou přesunout na dráhu. Tam se zrovna odehrává zápolení Rogera Bannistera s jednou mílí pod čtyři minuty. V době jeho narození se ovšem pod jeho domovskou britskou vlajkou odehrává kolonizace Afriky – i s využitím sportu a běhání. Bude ale ještě chvíli trvat, než svět v britské kolonii jménem Keňa objeví jistý kmen, z nějž dnes pochází v podstatě všichni vytrvalečtí rekordmani světa.

Za vlast a císaře pána a možná také za Baťu! hlaholí to z kapitoly o 40. letech 20. století. To už na scénu upletenou z písmen vystupuje legenda formátu Emila Zátopka. Jeho helsinský triumf z roku 1952 je notoricky známý i v těch nejodlehlejších končinách Norska, krajiny autora Dějin.

Maratóny pod mrakodrapy velkoměst vyprávějí další kapitolu a doplňují je osudy prvních novodobých maratónkyň, moderní svět byznysu a bohužel také dopingu. Poslední stránky publikace patří faktům a úvahám, kde až má člověk své výkonnostní hranice. Možná po chvíli čtení zjistíte, že se to s Dějinami v podpaží a cimrmanovským kufrem v ruce pokoušíte zjistit sami. K tomu vám samozřejmě bude dopomáhat bůh běhu a tato opravdu skvělá historická práce.

Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a seznamem použité literatury, ale v historickém díle tohoto formátu velice chybí rejstřík. To je snad jediné, ovšem poměrně velké mínus tohoto opusu.

René Kujan, Sport.cz

Četli jste Dejiny behania? Jak se vám líbily?

Zrušit


Časová osa: Radíme

Filtr článků - Radíme


Kalendář akcí

Kdykoliv květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce