Rubriky:

Radíme

Vědci našli nejlepší aklimatizaci na vedra. Vyzkoušejte!

13. září 2017 13:00 - Praha

Cest, jak si zvyknout na vysoké teploty, je docela dost. Ale jen jedna může být nejefektivnější. Překvapivě má mnoho společného s koupelnou a vanou plnou horké vody. Zní to jako docela příjemná cesta, jak se připravit na závody v nepříjemném horku, co říkáte?

 

Profimedia.cz

Stačí si přidat Běhání na Seznam.cz a neuteče vám žádný zajímavý článek.
Přidat na Seznam.cz

Vědci z University of Brighton zkusili několik různých způsobů, jak se lze připravit na vysilující sportovní výkon ve vysokých teplotách, a dospěli k velice pohodlnému výsledku. Naložte se do vany a hoďte se do klidu. Stačí dodržet určitá pravidla.

Vysoké teploty provázející léto a v posledních letech nejen toto roční období, spouští v lidském organismu určité změny. Lidské srdce pumpuje více krve k povrchovým vrstvám kůže, aby tělo ochladilo na optimální úroveň. Pomáhá to, udržíme si stálou tělesnou teplotu, ovšem platíme za to někdy i dost vysokou cenu: únava, vyčerpání, bolesti hlavy...

Voda je život! Platí to i na trati

Dříve se laborovalo s přesvědčením, že před závodem ve vedru pomůže předchozí ochlazování (tzv. precooling), což zahrnovalo ne vždy úplně příjemné popíjení ledově vychlazených nápojů a podchlazování povrchu těla před výkonem. Logika zde říkala, že vnější vysoké teplotě tak bude trvat déle, než zahřeje tělo nad únosnou mez.

Jinou strategií bylo prostě si na vedro zvyknout, tj. po dlouhé dny a týdny pozvolna a postupně tělo připravovat na práci za vyšších teplot. Organismus tak měl možnost skutečně se přizpůsobit a běžec se nemusel spoléhat na vnější okolnosti desítky minut až minuty před startem. Nevýhodou je samozřejmě relativní pomalost takového procesu. Adaptované tělo se pak začíná potit dříve a více, čímž výrazně omezí nárůst tělesné teploty a uleví také srdci.

Výzkumníci ovšem byli také zvědaví, zda by tyto dva přístupy bylo možné zkombinovat a dosáhnout tak synergického efektu. V Britském Brightonu zkoumali devět rekreačních běžců (z toho jednu ženu), kteří nebyli aklimatizovaní na vedra. Teplota vzduchu v laboratoři byla při testovacím běhu vždy 32 °C.

Prvním úkolem bylo uběhnout na páse pět kilometrů za maximální možné rychlosti. Před dalším pokusem použili vědci zchlazení namáčením rukou do nádrže se studenou vodou, použitím chladících vest a spodního prádla s ledem. Předchozí výzkumy ukázaly, že chladící doplňky jsou mnohem efektivnější než nutit sportovce pít ledové nápoje, takže od „vnitřního" chlazení bylo tentokráte upuštěno. Po 20 minutách zchlazování provedli probandi opět kontrolní běh na pět kilometrů na maximum.

V dalším pokusu byli běžci postupně aklimatizováni na vedra. Proces spočíval ve vyhřátí laboratoře až na 37 °C a tréninku na rotopedu za zvyšujícího se tempa po dobu 90 minut, a to každý den po dobu pěti dnů. Na konci experimentu měli běžci za úkol opět uběhnout pět kilometrů na maximum.

Poslední experiment proběhl s běžci už aklimatizovanými na vedro, navíc byl ale před výkonem proveden precooling. Ledové vesty, spodky a ruce v ledové vodě. Následoval další testovací závod na pět kilometrů. Jaké byly výsledky?

Podle očekávání byly nejslabší výkony zaznamenány u běžců, kteří se na výkon za vysoké teploty nepřipravili vůbec. Znatelného zlepšení kolem 4 % bylo dosaženo zchlazením, ledováním. Dlouhodobější aklimatizace na vedro ovšem docílila zlepšení v průměru o 6,5 %. A co je asi nejzajímavější na celém experimentu: Nepotvrdil se předpoklad, že kombinace obou přístupů, tedy aklimatizace a ledování, by měla přinést ještě větší výsledný efekt. Ve skutečnosti nebylo v porovnání pouze s aklimatizací dosaženo žádných významnějších efektů.

Přesto mají oba přístupy svá opodstatnění. Precooling lze doporučit všude tam, kde se skokově ocitnete před nutností běžet závod za vysokých teplot a nemáte dostatek času na aklimatizaci. Nejlepších výsledků se dosahuje zaledováním 20 minut před samotným výkonem.

Aklimatizace přináší lepší výsledky, ovšem vyžaduje svůj čas a plánování.

Jak na to?
Za letních veder trénujte venku pouze chvilku a zbytek tréninku absolvujte ve stínu nebo uvnitř budovy za mírnějšího tempa než obvykle.
Své úsilí stupňujte pozvolna až do doby, kdy dosahujete stavu vyčerpání za podobných nebo stejných výkonů jako obvykle. To může trvat čtyři pět dnů, ale také dva týdny v závislosti na více faktorech.
Pijte dostatek tekutin, proces adaptace se projevuje také dřívějším a výraznějším pocením.
Alternativou může být horká vana (minimum 40 °C) na 30 minut po tréninku, který trval alespoň půlhodinu. Tímto způsobem se také nastartují adaptační procesy, ovšem bez potřeby trávit více času venku.

Vědci na závěr své studie upozorňují, že ani ledování, ani adaptace nevytváří úplnou imunitu organismu vůči přehřátí. Pokud pocítíte bolesti hlavy, pocity na zvracení, závratě nebo zvýšenou náchylnost ke křečím, zpomalte nebo ukončete trénink a vyhledejte stín a chlad.

kü, Sport.cz

Zkoušíte si zvyknout na vedra?

Zrušit


Časová osa: Radíme

Filtr článků - Radíme


Kalendář akcí

Kdykoliv září říjen listopad prosinec leden 2018 únor 2018 březen 2018 duben 2018 květen 2018 červen 2018 červenec 2018 srpen 2018 Všechny typy závodu Méně než 10 km 10km – půlmaraton Půlmaraton – maraton Více než maraton Všechny kraje Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj
Nenalezena žádná událost
-

Místo startu:

Mapa

Čas startu:

Startovné:

Tratě:

Poznámka:

Oficiální stránky

Další akce