Článek
„Je pravda, že budu mít závody abnormálně rychle za sebou. Pouze na deblkajaku pojedu poprvé v životě,“ přiznává Havel. Dlouhé roky byl stabilním členem úspěšného čtyřkajaku, získal s ním dva olympijské bronzy, ale po letošním mistrovství Evropy v Bělehradě se spolu se Špicarem rozhodli pro zbytek sezóny věnovat jen poloviční posádce.
Šampionát v Srbsku by ostatně Havel nejradši vymazal z paměti. S oběma posádkami skončil nečekaně už v semifinále, myšlenkami byl navíc s malou dcerou, která zrovna marodila v nemocnici.
„Myslím, že za ty výsledky jsem mohl i já. Hlavou jsem nebyl naladěný na závody, když jsem od malé odjížděl z nemocnice. Těšil jsem se, až bude šampionát za mnou a pojedu zase domů,“ přiznává sedmadvacetiletý kajakář.
Po závodech se tak se čtyřkajakem dočasně rozloučili, protože skloubit trénink na obě disciplíny nebylo snadné. Na deblu se jezdí na olympiádě kilometr, ve čtyřkajaku nově poloviční distance. „Měli jsme dost tréninků na čtyráku a na debl nebylo tolik času. Výsledky na Evropě to podtrhly, tak jsme se rozhodli dát sto procent do debla,“ vysvětluje Havel.
Jak se jim rozhodnutí osvědčilo, se ukáže v pátek. Ve čtvrteční rozjížďce, kde bylo ve hře jedno přímo postupové místo do finále, dojeli třetí. „Ideální průběh podle našich představ to nebyl. Hned na startu jsme zabrali každý jinak, pak jsme se rovnali a odstup byl takový, že s tím nešlo nic dělat,“ hodnotil Havel.
Cíle české dvojice se nemění. „Nejšťastnější bychom byli, kdybychom minimálně zopakovali Račice, tedy získali medaili. Ale příští rok se pojede o olympiádu, na deblkajaku se nominuje prvních šest, tak když se mezi ně dostaneme teď, budu spokojený,“ plánuje Havel.
