Vítězství jako dárek k narozeninám. Titul? Je ještě setsakra daleko, brzdí euforii kouč Třince

Obracíme skoro všechny zápasy v play off. Nevím, jestli to dělají kluci v uvozovkách naschvál (úsměv). Ale ukazuje se morální síla. Kluci nic nevypustí a nevzdají. I kdyby to v Liberci nedopadlo, byl bych na ně pyšný, že to oddřeli.

My měli velmi dobrý vstup do zápasu, dobře jsme bruslili a vytvořili si pár šancí. Jenže lacině, po individuální chybě, jsme inkasovali a Liberci to vlilo krev do žil. Domácí pak měli spoustu šancí, přesilové hry a my jsme moc dobře nehráli. Ve druhé třetině byla hra z naší strany slušná, bylo to urputné a vyrovnané. Ve třetí části jsme byli nebezpeční, i když jsme si moc šancí nevytvořili.

Měli jsme v něm nohy jako z medu, hráli jsme hrozně sporadicky a na můj vkus strašně pasivně. Kluci toho měli plné kecky. Ale přestávka nám pomohla a vrátili jsme se jako jiný tým. Z hráčů spadla tíha toho, že je zase prodloužení. Možná to, že jsme přežili první prodloužení, nás posunulo.

V aréně budou moje děti, manželka, bylo by to strašně příjemné, ale je to ještě setsakra daleko. Šestý zápas bude stejně těžký jako ten pátý. V play off hrajeme paradoxně venku lépe, ale věřím, že kluci k tomu přistoupí s maximálním nasazením, zarputilostí a budou se snažit zápas zvládnout tak, abychom došli k vytouženému cíli.

Snažím se kluky držet na uzdě pořád, i když máme šňůru, když vyhráváme, tak je držím pod tím, co chlapi mají (smích). A zase naopak když se nedaří, tak pozitivum je na místě, protože pokud je člověk neustále negativní, nemá sebereflexi, tak to není dobré.

Konzultovali jsme situaci se staršími hráči. Měli jsme nachystané různé varianty, ale kluci se rozhodli vyspat se doma ve svých postelích. V sobotu se budou snažit zregenerovat a odpočinout.