Slavia - Plzeň 3:1Slavia během osmi minut zmasakrovala mistra a má titul na dosah

Šlágr šlágrů víc sliboval, než dlouho nabízel.

Na fotbal se totiž v Edenu nedostávalo.

Vůle možná byla, jenže prostor scházel. Duel ligových protagonistů byl přespříliš sešněrovaný taktikou, a ještě víc obavami z případné chyby, takže se změnil v nesmlouvavý boj. O každý metr trávníku, každý míč, každou pokaženou přihrávku, z níž by mohl protivník profitovat.

Slavia byla i tak aktivnější a iniciativnější, ovládla větší prostor a míč měla pod kontrolou pomalu dvakrát delší dobu než hosté, jenže k obvyklému tlaku se nedostala. Natož aby Plzeň přitiskla k šestnáctce a přinutila ji k chybám.

Olayinka se sice před Hrušku dostal, ale byl příliš blízko, než aby ho ohrozil, Deli pět minut po něm zase mířil do prostoru, který měl gólman Viktorie pod kontrolou, čímž domácí vyčerpali možnosti, které byly alespoň v náznaku nebezpečné. Už po jedenácti minutách...

Plzeň si totiž v defenzivě počínala organizovaně a po dvou zmiňovaných zaváháních i disciplinovaně. A to přesto, že trenér Vrba musel improvizovat. Kapitán Hubník se totiž nedal dohromady, neboť s bolavým palcem laboruje dál, takže k Hejdovi se do stoperské dvojice postavil Brabec.

Po návratu z belgického angažmá v Plzni moc příležitostí nedostával, proto pro něho představovalo klání v Edenu test pravdy. Osmdesát minut se v něm držel, stejně jako se držela celá Plzeň.

Po půli už se chyby rodily. Té první se dopustil Kayamba, který přišel na hranici slávistické šestnáctky o míč a domácí vyrazili ve třech do rychlého výpadu. Nadějného, protože proti sobě měli jediného obránce, ovšem zakončeného Masopustovou přihrávkou, která byla na Olayinku příliš dlouhá. Ani skluzem na ni nedosáhl...

Druhé se dopustila celá slávistické obrana, která neuhlídala střídajícího Kovaříka, který si vyměnil přihrávku s Kopicem a hned po příchodu na hřiště trefil tyč. Beauguel mohl skórovat hned vzápětí, ale v pádu bránu přestřelil.

Plzeň si totiž po změně stran počínala odvážněji. Otevřela hru, zpřesnila kombinaci, dostávala se k odraženým míčům ... Domácí kouč poslal postupně na trávník Škodu, Stocha a Traorého a rošády mnu vyšly.

Ovšem i plzeňským přičiněním. Právě v době, kdy začínala být Viktoria aktivnější, se dopustila osudové chyby. Bakoš s Kopicem se po útočné akci vraceli příliš liknavě, takže Slavia plzeňské hráče v Hruškově šestnáctce přečíslila, Bořil poslal míč před bránu a Masopust dostal Pražany do vedení.

A za čtyři minuty bylo rozhodnuto. Po trestném kopu zahrál Limberský v souboji se Škodou rukou a Souček z nařízené penalty vedení jistil. A vlastně i výhru, protože šokovaná a zcela deprimovaná Viktoria vypadla z role a Traoré proměnil šlágr třetím gólem v Hruškově síti v plzeňský masakr.

Kovařík ho sice v poslední minutě zmírnil, ale na prohře a devalvaci nadějí na obhajobu titulu tím samozřejmě nic nezměnil.