Článek
S Lukášem Krenželokem jste hrál celou poslední dekádu. Mrzí vás hodně, že váš dlouholetý parťák v Liberci skončil?
Samozřejmě. Jsme dobří kamarádi i mimo led. Určitě mi bude chybět. Deset let jsme spolu v jedné kabině, i když do Liberce jsme ze Slavie přišli nezávisle na sobě. A vlastně celou dobu v Liberci jsme hráli i spolu, až na první půlrok. Odchází mi kamarád.
Liberec opouští i Filip Pešán. Jak to organizaci poznamená?
Těžko říct, uvidíme. Ale myslím si, že tady nastavil nějaký řád, který předal lidem okolo sebe a ti teď ponesou jeho pochodeň. Doufám, že z nastavené cesty nikdo neuhne.
Patří mezi zásadní trenéry vaší kariéry?
Určitě. Ještě vedle Vládi Růžičky. V Liberci jsem zažil veškeré úspěchy, i když se Slavií jsem taky něco vyhrál. Jenže tady jsem byl toho velkou součástí. Díky Filipovi, systému a prostoru, jaký na ledě dostávám. Hodně je to dané důvěrou.
V čem spočívá Pešánovo kouzlo?
Je hokejový expert, rozumí tomu. A myslím, že má velký cit, jak mluvit s hráči a lidmi okolo. Dokáže vycítit moment, kdy má něco říct, jak to má říct a komu to má říct. Myslím, že v tom je jeho největší kouzlo a že v českém hokeji tohle umí málokterý trenér.
Kromě Krenželoka opustil Liberec třeba Dominik Hrachovina či Jan Ordoš. Mrzí vás o to víc, jak takhle sezona skončila? Úspěšná parta se už nesejde.
Ale mrzí mě, že to skončilo takhle. Ze dne na den jsme to museli ukončit a zamknout se doma. Některý kluky už v jedné kabině asi neuvidím, možná se potkáme jako soupeři. Mrzí mě, že nebylo žádné rozloučení. Třeba ještě něco uděláme, ale moc v to nevěřím. Něco končí, něco začíná. To je hokejový život.
Co vy a reprezentace, kterou nově povede právě Filip Pešán? Do národního týmu jste poprvé nakoukl před třemi lety.
Myslím, že takhle kapitola je už uzavřená. To bych musel mít hodně dobrou sezonu. Nikdy sice neříkej nikdy, ale jsem optimista. Myslím, že tam jsou daleko lepší hráči než já. Podle mě tam nemám co dělat.
S Libercem jste prodloužil smlouvu o dva roky. Jak moc jste si po podpisu v nejisté době oddychl?
Samozřejmě si toho vážím, ale byli jsme dohodnutí skoro už od ledna, jen jsme to už dolaďovali. Nebál jsme se, že bych neměl práci. Ale věřím, že pro některé hráče to musí být v této době hrozný, protože asi všichni čekají, co bude a nové smlouvy jen tak nebudou. I když si myslím, že extraligové kluby si své týmy zajistí.
Dokážete si představit, že v Liberci kariéru i uzavřete?
Dokážu. Když na to budu mít výkonnost a zůstanu zdravý, tak bych tady hrál co nejdéle. Ale říkám, uvidím, jak to půjde.
Zahrát si v zahraničí jste nikdy netoužil?
Myslím, že jsem nikdy na zahraničí neměl. Nikdy jsem si nemyslel, že bych měl na to jít hrát třeba do Ruska. Nikdy jsme žádnou konkrétní nabídku ani nedostal, myslím, z top evropských lig.
Cítíte se už v Liberci jako doma?
Ano, přistěhoval jsem se sem a začínám tady sedmý rok. Rád bych tady u hokeje po kariéře i zůstal, pokud bych dostal od vedení nějakou nabídku. Ale teď se ještě soustředím na následující dva roky, abych tady odvedl práci, kterou ode mě čekají.
Za poslední čtyři sezony jste v základní části Liberci chyběl jen ve dvou zápasech. Jak to děláte?
Je pravda, že kvůli zranění jsem zápas nevynechal dlouho. Letos jeden kvůli trestu. Musím to zaklepat. Až na to, kdy mi v devatenácti letech zlomili páteř, jsem větší zranění neměl. Jsem za to hrozně rád. Doufám, že budu stále platný.
