Článek
Organizátoři Pražské lyže potřebovali na okruh v délce okolo 650 metrů zhruba 1800 metrů krychlových sněhu, s jehož výrobou začali až v pátek. „Šedesát procent jsme vyrobili pomocí tekutého dusíku, zbytek klasicky pomocí mrazu a sněžných děl. Počasí nám bohužel nepřálo, bývali bychom potřebovali, aby bylo od 25. prosince přes noc -4 až -5 stupňů. My jsme mohli zasněžovat až od noci na 26. prosince, kdy bylo -2. A to je málo,“ uvedl Sáska.
Hektické přípravy v okolí Průmyslového paláce se nakonec přenesly až do pondělního rána. „Naplno se jelo až poslední dvě noci, sněžit jsme přestali v pondělí ve čtvrt na šest ráno. Poté vyrazila na trať rolba, aby nastříkaný sníh propojila. Hotovo bylo v deset hodin, v jedenáct začaly týmy s testováním lyží,“ upřesnil Sáska.
Náklady na výrobu sněhu pro pražský závod se pohybovaly řádově v miliónech korun. „Bylo to okolo dvou miliónů, na výrobu dusíkem šlo devadesát procent. Náklady ale snížilo to, že jsme narozdíl od loňska vyráběli sníh přímo na místě a odpadla doprava. Výstaviště bylo z hlediska logistiky perfektní volbou,“ pochvaloval si šéf závodu.
O tom, zda se Pražané dočkají závodu Světového poháru i v příští sezóně zatím jasno není. „Záleží, jak bude vypadat Tour de Ski, co řekně FIS, co řeknou partneři závodu. Ale určitě bychom o další organizaci závodu stáli,“ doplnil Sáska.