Hlavní obsah

OBRAZEM: Záhrobský testoval kavkazskou divočinu. Dějiště olympiády se mu líbilo

Václav ProcházkaPrávo

Úžasnou scenérii velehor, rozestavěné středisko Krasnaja Poljana, kvantum sněhu, obří bezpečnostní opatření a bezproblémovou organizací závodů viděl Petr Záhrobský. Jako první Čech si zazávodil v místech, kde půjde o sjezdařské medaile při nejbližší zimní olympiádě, jejímž centrem v únoru 2014 bude Soči. Lyžovat se bude v kavkazské divočině.

Foto: archiv Petra Záhrobského

Sjezdovka v olympijském středisku Roza Chutor orámovaná úchvatnou kavkazskou scenérií.

Článek
Fotogalerie

„Do zapadlého městečka vtrhla olympiáda, zuřivě se tam staví,“ líčí dojmy z minulého týdne  na Kavkazu. „Pěkné místo. I když jiné než jsme zvyklí, převážně listnaté lesy, ne tak krásné hotely jako třeba v Rakousku. Končí tam silnice, dál už jsou jen vysoké hory, divočina.“

Jeho sestra se chystala na nevydařený start při MS v Ga.Pa, když vyrážel směr Soči. Centrum her ale neviděl. „Cestovali jsme charterem pro účastníky Evropského poháru, z letiště jsme mířili 35 kilometrů rovnou do hor.“

Olympijské středisko Krasnaja Poljana zaskočil při testovacím závodu Ep příval sněhu..foto: archiv Petra Záhrobského

Cíl: Poljana a středisko Roza Chutor. Stále víc je budou registrovat věhlasní lyžaři. Jako první testovala sestava druhé pohárové série. „Vše fungovalo. Vzali to vážně. Bezpečnostní rámy byly i u lanovky. Jako na letišti,“ připomíná opatření připravená i kvůli lyžovačce premiéra Putina a prezidenta Medvěděva.

Závod proběhl hladce. „I diváků bylo dost. Bylo to celé nadstandardní,“ míní Záhrobský, který na Kavkaz vyrazil s otcem-trenérem a servismanem. Zlobilo počasí, o něž s předstihem panovaly obavy. ZOH v subtropech? Mnozí se diví. Ale zvrhlo se to obráceně. „Před měsícem neměli žádný sníh. Připravili umělý, a nakonec napadly dva metry, to je tam prý výjimka.“

Perfektně upravená sjezdovka v olympijském středisku Roza Chutor orámovaná úchvatnou kavkazskou scenérií.foto: archiv Petra Záhrobského

Příroda dostává zabrat

Jeden z plánovaných závodů zrušili, druhý zkrátili, v něm byl osmnáctý. „Sjezdovku jsme jeli ze dvou třetin. Horní část v lavinovém žlabu zavřeli,“ pokračuje Záhrobský. „Pořadatelsky to zvládali, když jsme uvízli mikrobusem, nasadili terénní auto,“ popisuje výjezd za exotikou. „Nevím kolik hvězdiček mělo naše ubytování, ale nebylo ani nejlepší, ani nejhorší, jídlo v pohodě. Nedostatek? Když někdo říká, že máme špatné silnice, ať jede tam. A uvidí.“

Sjezdovka v olympijském středisku Roza Chutor orámovaná úchvatnou kavkazskou scenérií.foto: archiv Petra Záhrobského

Ale tuší, že stavební ruch vše změní. „Ještě hodně toho není hotového: železnice, hotely. Je ale vidět, že se tam chystá něco velkého.“ Příroda, tolik ceněná, dostává zabrat. „Neviděl jsme to před tím, ale dá se čekat, že krajina se změní,“ říká. Vyloženou nechuť ke hrám však nepocítil. „Je to jako všude, někteří vidí přínos, jiní se bojí nevyužitých areálů po hrách.“

Je libo kotletku, či ramínko? Řezník na ulici v olympijském středisku Krasnaja Poljana.foto: archiv Petra Záhrobského

Umí si Poljanu představit jako místo pro davy lyžařů. „Určitě, mohli jsme jezdit i v prašanu, paráda. Ale od nás to je z ruky, s leteckou dopravou to je drahé,“ říká. Na turisty tam zatím nemyslí. „Ani suvenýry nejsou. Chtěl jsem pohled, říkali, že to tam ještě nikdo nevyfotil,“ tvrdí. A neví, jestli Kavkaz ve svých třiatřiceti uvidí coby závodník při ZOH. „Je to daleko,“ krčí rameny.

Reklama

Související témata: