Hlavní obsah

Nejmladší i nejvyšší. Po 41 letech vrátí český talent svou rodinu na olympiádu

Praha

Rod Jurků se vrací pod pět kruhů. Jednačtyřicet let poté, co jeho děda Jaroslav oceněný titulem Šermíř století skončil sedmý na hrách v Moskvě, na něj v Tokiu naváže dvaadvacetiletý talent s kordem Jakub Jurka.

Foto: Instagram Jakuba Jurky

Český šermíř Jakub Jurka.

Článek

Co vám děda řekl, když jste vyhrál evropskou olympijskou kvalifikaci v Madridu?

Mně hlavně pomohl už hodně před ní s psychickou přípravou a mentálním koučinkem. Má zkušenosti ze dvou olympiád a spousty dalších akcí, tak mi opakoval, že jsem mladý kluk, a když se to nepovede, mám šanci už za tři roky, protože k Paříži 2024 jsme směřovali.

Často vám už jako dítěti děda o svých olympijských zkušenostech vyprávěl?

Ani ne, že by vyprávěl příhody, spíš mi říkal, jak se připravoval na turnaj i po stránce tlaku. Přece jen šerm u nás není z nejsledovanějších sportů, nejsme zvyklí na média, v tom je pro nás období kolem olympiády jiné.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Jakub Jurka (@jurka_jakub)

Úspěšně šermoval i váš tatínek, jak se zrodila rodinná šermířská tradice?

Děda mi vyprávěl, že dřív byl sport záležitostí spíše zámožnějších lidí a naše rodina měla továrnu v olomouckých Pavlovičkách. Praděda si tak mohl dovolit sportovat, bylo to pro něj takové vytržení z reality, šerm byl považován za ušlechtilý sport. Pak v Olomouci založil i vojenský kroužek, kde se šermovalo.

Měl jste s ohledem na rodinnou tradici na výběr, s jakým sportem začít?

Měl, nebo jsem si to aspoň mohl myslet. (úsměv) Já se totiž projevoval jako těžký netalent, bratři byli dravější. Ale ti postupně od sportu na závodní úrovni odešli a zůstal jsem já a mladší sestra, které je teď dvanáct let.

Kdy jste tedy poprvé dostal do ruky kord?

Chodil jsem na tréninky s tátou, když šermoval, a poprvé jsem držel kord v ruce v sedmi letech. Jen jsme bodali do terče, k tomu hráli další hry, ale myslím, že těžím z toho, že jsem s tak náročným sportem začal brzy, dobře se i se svojí výškou orientuju.

Vaše dvoumetrová postava a velký rozsah paží jsou při šermu jistě výhodou.

Může se to tak zdát, ale záleží na stylu. Ano, šermíři bývají vysocí, v průměru mezi 185 a 190 centimetry, já budu na olympiádě asi nejmladší i nejvyšší. Ale když má někdo 175, zase může být mrštnější a obratnější a tomu přizpůsobit svůj styl.

Fleretista Alexander Choupenitch se musí chystat v zahraničí, jak to máte vy?

V tom máme výhodu, že kord tu má širší základnu, takže se můžu připravovat střídavě doma a v zahraničí.

Do toho ještě zvládáte zařadit studium dvou fakult, tělesné kultury a přírodovědecké.

Hodně mi vycházejí vstříc a studium trenérství mi pomáhá i při šermu. A když chci mít úplný klid, vyrazím do hor, to je nejlepší relax. Klidně nachodím 50 kilometrů po Beskydech.

Reklama