Badminonisté budou na olympiádě chybět, svaz už myslí na Paříž 2024

V Pekingu, v Londýně nebo v Riu reprezentoval český badminton Petr Koukal a Kristína Gavnholtová (dříve Ludíková). To v Tokiu nebude bojovat v nejrychlejším raketovém sportu z České republiky nikdo. Blízko postupu byla Kateřina Tomalová, domácí jednička. Klíčová souhra okolností však hrála v její neprospěch. Došlo k situaci, kterou nemohla zcela ovlivnit. Tomalová se totiž přihlásila na kvalifikační turnaj v Indii, který se nakonec zrušil. Kvůli karanténě pak nemohla odcestovat na další turnaj v Portugalsku.

„Co se mohlo pokazit, to se pokazilo. Největší vliv měl zrušený turnaj v indickém Dillí. Tam kdybych v podstatě nastoupila na kurt, měla bych dost bodů," prohlásila již dříve Tomalová, která skončila v redukovaném žebříčku druhá pod čarou za polskou jedničkou Wiktorií Dabczynskou.

Olympiáda v Japonsku byla velkým snem pro Milana Ludíka. Vždyť jeho sestra se probojovala na OH hned třikrát. „Chtěl bych to dotáhnout a získat pro naši rodinu čtvrtou olympiádu. Se sestrou jsem pravidelně v kontaktu, občas mi radila," tvrdil Ludík, který se však významně neprosadil na mistrovství Evropy a ani na kvalifikačním turnaji v Portugalsku.

Český badmintonový svaz změnil systém přípravy a věří, že díky němu připraví české hráče nejenom na úspěšnou kvalifikaci, ale také na hodnotný výsledek na letních hrách ve Francii. Angažoval zahraničního trenéra Oscara Martíneze Salána, který španělské outsidery proměnil v evropské medailisty.

„Bude se zaměřovat především na mladší generaci reprezentantů a získání zásadních návyků pro jejich budoucí prosazení v mezinárodní konkurenci. Do konce roku bychom rádi přivítali ještě jednu zahraniční trenérskou posilu, která by působila v Národním badmintonovém centru v Plzni mezi současnými dospělými a juniorskými reprezentanty. Jednání probíhají," prohlásil Petr Koukal, předseda svazu.