Článek
Pocházíte ze Šumperku, k němuž se hrdě hlásíte. Jak jste se dostal k roli čestného hosta provádějícího slavnostní výkop pondělního ligového duelu Mladá Boleslav-Dukla?
Marketingového manažera domácích dělá Honza Holický, což je můj kamarád z lyžování. Nějak mě překecal, abych přijel. Ale vazbu na samotné město nemám žádnou.
Fandil jste díky přátelství s Janem Holickým Středočechům?
No, jezdím za Duklu, takže jsem trošku fandil spíše soupeři (směje se). Ale vážně. Byla pro mě zkušenost podívat se do zázemí klubu a poznat, jak vše funguje. Musím říct, že kluci mají v šatně větší smrad než my lyžaři (směje se).
Jste velký příznivec fotbalu?
Jsem fanoušek všech sportů. Baví mě jakékoliv přenosy. V televizi rozhodně sleduji velké zápasy. Ale prvně v životě jsem byl na utkání nejvyšší úrovně živě.
Věnoval jste se sám fotbalu?
Když jsem byl malý, tak jsem hrál na vesnici. Atmosféra fotbalových utkání mi tedy není cizí. Dost mě fotbal bavil a s ohledem na místní poměry se vše bralo hodně vážně.
Dělal jste si ambice na profesionální kariéru?
Ne. Tehdy jsme postoupili v žácích z nejnižší soutěže do druhé nejnižší (směje se). Ale ligová Olomouc sbírá v našem kraji talenty. Třeba Radoslav Kováč je od nás z okresu. Kolem mě ale nikdo nekroužil. Já jsem skončil s fotbalem brzy, protože to pro mě byl nebezpečný sport.
Létáte po sjezdovkách rychlostí přes sto kilometrů, a fotbal byl nebezpečný?
Jo, rodiče se tehdy báli, abych si něco neudělal před zimou.
Jdete si někdy zahrát ještě v současnosti, nebo je to nepřípustné?
Dříve jsme mezi lyžaři hráli. Ale pokaždé si někdo něco zranil. Poslední dva roky jsem nedělal skoro žádné hry, protože jsem se po sérii zranění a zdravotních problémů hodně kontroloval, ale plánuji do přípravy zařadit tenis a další hry. Při slalomu mi chyběla přirozená obratnost, kterou jsem vždy míval nadstandardní. Letos to ale bylo z mojí strany strojené.
Mají i lyžaři stejně jako fotbalisté v kontraktu klauzuli o zakázaných sportech?
Ne, nic takového nemáme, protože ten nejrizikovější děláme sami. A pokud ve smlouvě nějaká klauzule je, já o ni nevím. Přiznávám, že kontrakty většinou nečtu dokonale. Tudíž pokud tam jsou podmínky, co mohu a nesmím, já je neviděl.
Jaký je stav zraněné nohy po pádu v Kvitfjellu během prvního březnového víkendu?
Rány se hojí. Už jsem byl třikrát na lyžích. Nyní budou zajímavé závody ve sjezdu z hlediska bodů, ale ještě se necítím v ideálním rozpoložení. Ke konci týdne absolvuji další trénink. Pak se rozhodnu a uvidím, zda sezónu nezakončím. A za měsíc bychom se vrhli na testování lyží.
Kloníte se tedy spíše k variantě už v letošní sezóně nezávodit?
V pondělí jsem byl u doktora na kontrole a ten mi řekl, že pokud překonám bolest, která se může objevit, není žádný problém. Nechci však nic uspěchat. Cíle, co jsem si určil před sezónou, jsem splnil. Není extra důvod se pouštět do větších akcí.
Pár dnů po olympijských hrách jste říkal, že vás čekají jednání se sponzory o nadcházející sezóně. Jak moc rokování pokročila?
V neděli skončil Světový pohár a souběžně se rozbíhaly první takzvané námluvy. Já jsem nebyl na místě, ale volal jsem si se šéfem Nordiky a dostal jsem nabídku na kontrakt. Měl bych se stát řádným členem jejich týmu. Sice provedli nějaké škrty, ale já se vešel ještě do limitu. Údajně když přišel s mým jménem, dostal požehnání mě do týmu zařadit.
Pomohly pozitivně výsledky z olympijských her, byť jste na medaili nedosáhl?
Ohlas byl velký. Hlavně v komunitě lyžařů. Tam se moje výsledky v Soči projevily hodně. Ale jak jsem se zranil a poslední závody nejel, nemohl jsem si vše užít naplno. Ohromně mě potěšilo, že budu v týmu Nordiky, přestože jsem sezónu nedokončil. Už jsme se dokonce domlouvali na testování lyží.
Takže už máte jasno, kdy pro vás začne nadcházející sezóna?
Jsou dvě varianty. Buď ještě pojedu závody, pak si dám pauzu a začnu testovat. Nebo si nyní odpočinu a do příprav se vrhnu dříve. Jestli bude holeň citlivá, budu opatrný. Rozhodnu se na konci týdne.
