Článek
Když jej skauti Kladna v juniorských letech vytáhli ze severočeského Mostu, mohli si už po několika měsících mnout ruce. Židlický se vymykal tradičním představám a význam slova "obránce" si vysvětloval po svém. Často se hrnul dopředu pomáhat v útočném snažení týmu a především hrál naprosto nekompromisně u mantinelů.
V NHL jej nechtěli, šel do Finska
Kdo se mu připletl do cesty, byl nemilosrdně sražen či rozvěšen na hrazení. Společně s dalším neústupným bekem Liborem Procházkou svého času řádně "tvrdili muziku" extraligového Kladna. Rozhodčí ale pro tuhle hru moc pochopení neměli a Židlický patřil pravidelně k nejtrestanějším hráčům domácí soutěže.
Všeobecně se očekávalo, že díky razantnímu stylu hry po Židlickém brzy sáhnou skauti z NHL. Ale nestalo se, kladenského beka dlouho přehlíželi kvůli jeho výšce, až v roce 2001 jej draftovali New York Rangers. Když se nedočkal ani pozvánky do národního týmu, už jej doma nemohlo nic udržet a odešel v roce 1999 na zkušenou do finského týmu IFK Helsinky.
V první sezóně zářil
Až po úspěšném působení na severu Evropy a výměně jeho hráčských práv do týmu Nashville Predators se Židlický v roce 2003 dočkal šance ve slavné NHL a hned ukázal, že byl přehlížen neprávem. V první sezóně NHL překonal klubový rekord v produktivitě obránce (53 - 14 branek a 39 asistencí), v celé NHL mu pak patřilo čtvrté místo v bodování obránců a druhé za počet bodů zaznamenaných při přesilových hrách.
V dalším rozletu Židlického zabrzdilo pouze přerušení NHL kvůli výluce. Místo návratu domů se rozhodl neodolat opětovnému vábení IFK Helsinky a strávil celý rok ve Finsku. Úspěšnou sezónu poté završil zlatou medailí na světovém šampionátu ve Vídni, kde byl rovněž zařazen do All-star týmu celého turnaje.
