Hlavní obsah

Jsem hrdá, lebedila si Nash. Na oslavu střihla v cíli roznožku

ram (Rio de Janeiro)Sport.czPrávo

S úsměvem a roznožkou na cílové pásce zakončila páté olympijské vystoupení v kariéře bikerka Kateřina Nash. Závod horských kol na hrách v Riu končila jako pátá, nikdo ji neohrožoval a současně ani česká reprezentantka už nemohla v posledních metrech myslet na atak vyšší příčky. „Dojezd jsem si vychutnala, maximálně užila,“ líčila po dvaadevadesáti minutách drsné dřiny.

Foto: Images Sports Toman/World Petr, ČTK

Kateřina Nash obsadila v olympijském závodě páté místo.

Článek
Fotogalerie

„Jsem velice spokojená. Medaile nebyla daleko, ale nebyla na dosah. Kdyby to šlo, tak kousek přidám, ale jsem moc spokojená. Odjela jsem skvělý závod, jeden z nejlepších v kariéře, a páté místo je nádherné. Cítím se skvěle a jsem moc ráda, jak se to povedlo. Relativně šlo v mém podání o čistou jízdu od začátku do konce. Jsem na sebe hrdá," vyprávěla Nash.

Osmatřicetiletá reprezentantka měla skvělý úvod. Po zaváděcí části byla v čele závodu. V průběhu prvního kola táhla startovní pole. „Na startu jsem se zasekla, najednou kolem mě bylo hodně lidí. Ale rychle jsem se posunula vpřed. A pak už bylo strategicky lepší zůstat na čele. Měla jsem strach, že v točivých zatáčkách pole spadne. Na začátku jsou všechny holky vyjukané, šlo o záměr," popisovala taktický plán.

Nejhůře byla v závodě na sedmé příčce, po polovině bitvy o medaile se držela pátá a ztrácela sedmnáct vteřin. Když měly závodnice za sebou dvě třetiny trati, jela za odskočeným vedoucím triem česká bikerka s Kanaďankami Bettyovou a Pendrelovou. „Byla to dobrá skupina. Pokud bych se dokázala udržet Pendrelové až do cíle, tak bych ji ve spurtu dala. Jenže ona jela skvěle," uznala Nash kvalitu bronzové Kanaďanky. „Rozhodovalo se v pátém kole, když jsme dojely Neffovou a Pendrelová před největším táhlým kopcem nastoupila," rekapitulovala průběh bitvy o medaile Nash.

Plácla si s diváky

Když projela poslední zatáčku a zbývaly desítky metrů, najela si k bariéře a v euforii si plácala s diváky u trati, cílem projela s úsměvem a ještě na kole udělala roznožku. „Chtěla jsem si to užít. Věděla jsem, že za mnou nikdo není. O čas nešlo. Dojížděla jsem olympijský závod a měla příjemný pocit z dobře odvedené práce. Kontakt s diváky a jejich reakce vše umocnilo. Ale když jsem nevyhrála, nemohla jsem zvedat ruce nad hlavu. Tak jsem alespoň udělala roznožku nad kolem," vysvětlovala.

Nash, která dvakrát startovala na zimních hrách, dosáhla na horském kole olympijského maxima. Při debutu v Atlantě 1996 byla devatenáctá, v Londýně 2012 končila čtrnáctá. „Byl to jednoznačně nejsilnější zážitek. V Salt Lake City jsem sice ve štafetě finišovala, jenže jsem jela pro sedmé místo a ještě po mně šly Kanaďanky. Když jsem teď v Riu nemohla sprintovat o medaili, užila jsem si to."

Chtěla končit kariéru

Od olympijského debutu před dvaceti lety se horská kola dramaticky proměnila. Totálně odlišná je technika, změnil se charakter tratí i rychlost. Olympijský závod jely ženy na drsné trati průměrem dvacet kilometrů v hodině. „Sport je dynamičtější, divácky mnohem zajímavější. V minulosti se nestávalo, aby ještě v polovině jelo osm holek o medaili," přemítala Nash.

Rio přitom vůbec v plánu neměla. Už minulý rok chtěla končit kariéru. Ale pak si ji prodloužila kvůli mistrovství světa v Novém Městě na Moravě a na jaře jí reprezentační trenér Zapletal oznámil, že pojede na olympiádu. „Vlastně mi ani moc nedal na výběr. Ale s reprezentačním trenérem se člověk nemá hádat. Každopádně jsem ráda, že alespoň jednou jsem trochu poslouchala," lebedila si Nash.

V Riu byla třetí nejstarší ve startovním poli. „Ale nejstarší v první pětce. Takže alespoň něco jsem vyhrála," smála se Nash a líbezně se rozhlížela po závodišti umístěném na vojenském cvičišti, mezi rozstřílenými pestrobarevnými domky. „Bylo to odlišné proti normálnímu prostředí. My jsme tady vlastně taky bojovaly, takže účel zůstal zachován. A mně to navíc moc sedělo," rozplývala se Nash nad pátým místem.

Reklama