Hlavní obsah

Voráček vzpomínal na řežbu s kamarádem. V O2 areně mu naběhla husí kůže

Praha

Patří mezi hráče, na které bude kouč české hokejové reprezentace Josef Jandač při Světovém poháru hodně spoléhat. A kvůli absenci Krejčího s Hertlem o to víc. Útočník Jakub Voráček bere jako poctu, že může na ostře sledovaném turnaji oblékat dres své země a fanoušky přesvědčuje, že Češi nejedou do Toronta s poraženeckou náladou, přestože jim odborníci příliš nevěří.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Útočník Jakub Voráček na tréninku české hokejové reprezentace před SP.

Článek

Jak se vám poslouchalo, když o vás s Plekancem mluvil trenér Jandač jako o hlavních tahounech českého týmu?

Taková slova samozřejmě potěší. Ale i ostatní mladší kluci, které tu máme, už mají v NHL něco odehráno a vědí, co mají na ledě dělat. Moc se těším na to, až Světový pohár vypukne. Je mi potěšením, že můžu na takhle velké akci reprezentovat.

Máte o motivaci víc kvůli zámořským expertům, kteří vás považují za outsidera turnaje?

Spíš je to téma pro novináře, na které natáhnou lidi, a pak se o tom povídá. V kabině se o tom vůbec nebavíme. Do Toronta jedeme s tím, že chceme postoupit ze skupiny. Pak už se může stát cokoliv. Samozřejmě víme, jaké máme ve skupině soupeře (Kanadu, výběr Evropy a USA), ale všichni máme stejnou díru do p*dele.

Start do turnaje ale bude pořádně náročný, neboť vás čeká Kanada, jeden z favoritů na zlatou medaili...

Naopak si myslím, že by nám to mohlo hrát do karet. Přeci jen je lepší dostat nerozehranou Kanadu, než rozehranou. Třeba jim budou odskakovat puky. Stát se může cokoliv.

Za výběr Javorového listu nastoupí i váš spoluhráč z Philadelphie Claude Giroux. Hecovali jste se navzájem?

Nějaké špičkování proběhlo. Jsme výborní kamarádi, ale na ledě neznáme bratra. Vždycky, když proti sobě hrajeme, do sebe jdeme jako zarputilí psi. Pamatuju si, jak jsme hráli s Kanadou na loňském mistrovství v Praze - hned jsem mu dal zezadu krosček, on mě zase zezadu švihnul do lýtek. A ještě jsme na sebe řvali na střídačce. Pak jsme si ale podali ruku, po zápase dali pivo a bylo to dobrý.

Od pondělí se na Světový pohár připravujete v pražské O2 areně. Vybavily se vám v ní vzpomínky na loňský domácí světový šampionát, kterým celá republika žila?

Stoprocentně. S Kubou Nakládalem jsme si říkali, že na nás hned dýchla vůně toho zimáku. Hned mi naběhla husina na těle, ta vzpomínka ve mně zůstane do konce života. Jsou to zážitky, na které se nezapomíná.

Na trénincích se v jedné formaci proháníte s Tomášem Plekancem a Michalem Birnerem, ve stejném složení byste měli nastoupit i ve čtvrtek v Petrohradu proti Rusům. Bude spolupráce klapat?

Samozřejmě se zatím sehráváme, ale cítím, že si dokážeme vyhovět. V pondělí jsem byl po týdnu na ledě, přesto měl trénink dobré tempo. Z léta jsme všichni namakaní s dobrou fyzičkou a úroveň hokeje bude ve vysokém tempu.

Už vám trenéři nastínili, jakým stylem hry by se podle jejich představ mělo mužstvo prezentovat?

Konkrétnost systému bych si nechal pro sebe, ale budeme hrát ve vysokém tempu s hodně bruslením. Dnešní hokej se hraje v pěti lidech dopředu i dozadu. Je to vidět i v NHL, kde moc gólů nepadá, protože všichni se poctivě vrací do obrany.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články