Hlavní obsah

Rýmička? Děkuji, nechci!

Praha

Nemoci z nachlazení jsou pro většinu lidí nepříjemným společníkem (alespoň občas) od podzimu do jara. A že dovedou pořádně pobourat trénink, není žádná novinka. Odkud se vůbec berou, nebylo by to bez nich daleko jednodušší?

Foto: Profimedia.cz

Takovou rýmičku asi nechce nikdo z nás.

Článek

Viry (a bakterie, nicméně naprostá většina kašlíků a rýmiček je virového původu) jsou malé organismy, které tu na planetě byly daleko dříve, než my. A tak právem dělají vše proto, aby přežily. Mění se, přizpůsobují, maskují, ukrývají... a protože potřebují svou živnou půdu, snadno přeskakují z jednoho chřtánu do druhého a tam se vesele množí, dokud jim to různými bojovými prostředky nezatrhnete. Je jim přitom jedno, jakou nadělají paseku - i to, že svému hostiteli připraví nedobrovolnou tréninkovou pauzu. A obyčejné kýchnutí? Zbraň hromadného ničení: vzhledem k rychlosti „výdechu" při kašli a kýchnutí má nemocný „doprsk" až deset metrů. V tramvaji nebo v divadle tak prakticky nemáte šanci na únik.

O tom, že se nemoci mají vyležet, doléčit a s tréninkem můžete znovu začít až potom, dozajista víte. A proto je nejlepší zařídit se tak, aby nenastaly. Jak?

♠ Vitamíny jsou potřebné ke všem metabolickým dějům, probíhajícím v těle – tedy nejen v předcházení či léčení nemocí z nachlazení. Když vám ale některé z nich v těle chybí, nemohou metabolické ani obranné reakce probíhat tak, jak by bylo záhodno - a toho se ty malinké potvůrky rády chytnou. Je zarážející, že řada hobbysportovců v obchodě s doplňky stravy zamíří hned pro ionťáky a nejrůznější tukožrouty, ale na vitamíny zcela zapomínají. (Pestrá strava by měla být samozřejmostí).

♠ Pravidelné větrání, pohyb na čerstvém vzduchu. Smrádek, ale teploučko v obydlí je nejen nepříjemnou záležitostí, ale další živnou půdou pro drobné mininepřátele. Větrejte ideálně krátce a rychle, abyste příliš netopili pánubohu do oken. A vám běžcům jistě nemusíme připomínat, že už tím, že jste přes zimu nezalezli do nory, činíte náramně dobře.

Nenabalovat se a nepřetápět. Přetopené pokoje jsou útokem na váš imunitní systém i na vaši peněženku. Nechte si v obýváku kolem dvaceti, v ložnici klidně 18. Pokud chcete spojit spaní také se spalováním tuků, můžete teplotu v ložnici ještě o jeden až dva stupně snížit. Na běhání si vezměte několik tenčích vrstev, které můžete v průběhu i odložit. Když je vám první kilometr mírně zima, je to lepší, než se od začátku brutálně zplavit a pak vychladnout. (A nachladnout).

♠ Zkuste saunu. Spojíte tím několik užitečných věcí najednou: získáním větší tolerance pro teplo i chlad posilkujete svůj oběhový systém, cévy zůstávají déle pružné a zvýšením prokrvení všech tkání perfektně regenerujete mezi tréninky.

Otužujte se. Pravidelné otužování je doslova posilovnou pro imunitní systém. Možností i levelů je hned několik: od pohybu na vzduchu ve spořejším oděvu, omývání a sprchování studenou vodou až po „hardcore" v podobě zimního plavání. Osobně jsem se na několik let zcela vyhnula rýmičkám, když jsme kdysi s indiánským oddílem jezdili na výpravy za každého počasí od jara do podzimu (tedy prakticky celoročně, ale od dubna do října spali venku v přírodě – ano, vzpomínám si, jak se nám jednou celta na přístřešku sesunula a na mne i okolí napadala centimetrová vrstva sněhu). Později, když jsem doma pěstovala kaktusy, zimovala jsem je mezi skly ve dvojitém okně, zevnitř lehce pootevřeném, a tak jsem měla v pokoji v zimě trvale okolo šestnácti stupňů. Jak jsem vplula do normálního a pohodlného života, už se se mnou rýmičky zase bratříčkovaly. Stopku jsem jim vystavila až letos: každé ráno se bosky a nalehko proběhnu po zahradě, přičemž na závěr si šlápnu do škopku s vodou a příležitostně se nořím do nedalekého rybníka. Pokud něco přitáhnou domů děti, škrábe mne v krku nanejvýš dva dny. Způsob otužování si může každý najít sám a jemu vyhovující, ale platí tu dvě důležité zásady: začínáme postupně (ano, jako s běháním) – a ve dnech, kdy na nás něco útočí, (rovněž jako v běhání) vynecháme, abychom svou imunitu ještě více neoslabili. A pokud polevíme – ano, další paralela s během – a přestane nás to bavit, nabitou otužilost opět ztrácíme. Ale více o otužování někdy příště.

A nyní vám už jen popřeji všem krásné svátky a sezónu bez rýmiček a do nového roku nechť kilometry přibývají a tělo sílí. Všem vám přeji mnoho lásky, úspěchů, osobních rekordů a především pohody. V novém roce na běhanou!

Míváte v zimních měsících problémy s rýmičkami?
Ano, docela často.
49,4 %
Spíše výjimečně.
43,5 %
Ne, vůbec.
7,1 %
Celkem hlasovalo 253 čtenářů.

Reklama