Hlavní obsah

Poborský si šampionát patřičně užívá

Karel Felt, Jan Krůta (Westerburg)Právo

Karel Poborský na konci března oslavil čtyřiatřicáté narozeniny a je nejstarším hráčem českého týmu na šampionátu. Jeho parťák Pavel Nedvěd je jen o pět měsíců mladší. V mužstvu jsou posledními mohykány, kteří zažili stříbrné EURO 1996, a teď se jim na stará kolena splnil sen o mistrovství světa...

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Karel Poborský při tréninku české fotbalové reprezentace.

Článek

"Šampionát si patřičně užívám, povedlo se mi na něj dostat až na třetí pokus. O to víc si vychutnávám atmosféru. Nebylo příjemné to týdenní čekání na první zápas, teď z nás předstartovní nervozita ale už spadla. Zatím je to pohodový turnaj," usměje se spokojeně a ocení i diváckou podporu při premiéře v Gelsenkirchenu: "Hlediště bylo červené, lidé nás podpořili, moc jim děkujeme. To si troufnu říct za všechny kluky. Věříme, že za námi půjdou dál a společně to dotáhneme na mistrovství co nejdál."

Skvělý začátek

Začátek turnaje vyšel reprezentaci perfektně. "Vyhráli jsme 3:0 nad nebezpečnými Američany, které jsme vůbec nepustili k jejich hře. Dobré je taky to, že jsme dali o gól víc než Italové. To se může v závěru skupiny hodit," libuje si Karel Poborský, jenž část zápasu viděl hned, ještě v noci u večeře. "Hezky se na to koukalo a dobře se po takovém utkání usínalo. Jenže v sobotu nás čeká Ghana, která se nám už nasunula do hlavy. Samozřejmě chceme vyhrát, šest bodů by mělo stačit na postup," počítá.

Ve druhém zápase na šampionátu se národní tým chce držet osvědčené taktiky. "Předpokládám, že zase budeme chodit z bloku do brejků. Tvořit a cpát se dopředu musí soupeř. Zatím o Ghaně moc nevíme, ale trenér určitě vymyslí dobrou taktiku, on je na to machr," chválí Poborský kouče a uvažuje dál. "Třetí zápas s Itálií bude asi o první místo ve skupině, tedy o to, kdo se potká už v osmifinále s Brazílií. Té se asi v téhle fázi budou chtít oba týmy vyhnout, ale brazilská skupina hraje až po nás, tak dost dobře nejde kalkulovat. Když to řeknu v nadsázce, vybírat si budou Brazilci," dodá.

Zranění Kollera ho stejně jako ostatní spoluhráče mrzí, ale bere to jako smutnou realitu... "Máme Vráťu Lokvence, takže náš zažitý herní styl se prakticky nezmění. Když přišel v pondělí na trávník, udělal vpředu také hodně práce. Jak nám v tom vedru docházely síly, byl tam stále víc osamocený. O to víc se nadřel."

I když je se 116 zápasy za reprezentaci českým rekordmanem, žádná privilegia Poborský nemá. "Jsem jedním z členů týmu. Nic víc. Na hřišti a při tréninku nikdo na můj věk nekouká. Cítím jako nejzkušenější větší odpovědnost a patřím k těm, od nichž se očekává, že ji ve vypjatých momentech vezmou na sebe. To mi problém nedělá," říká.

Na hotelu léta sdílí pokoj s Nedvědem. "Jsme na sebe zvyklí od té doby, co jsem přestoupil k Pavlovi do Lazia Řím. Tady máme apartmá, takže vlastně každý svůj pokoj. O fotbale se ale nebavíme. Toho je kolem dost. Pustíme si televizi, je skoro na všech kanálech. Bavíme se třeba o rodinách. Loni jsme byli na společné dovolené, letos ji neplánujeme. Uvidíme, kdy se z Německa vrátíme. Já bych bral, aby to bylo co nejpozději," vypráví Poborský.

Klub na dovolené

Otázka, zda to nebylo z druholigového Dynama České Budějovice na mistrovství světa přece jenom velký skok, ho lehce napruží... "Myslím, že ne!" O klubu, který se i jeho zásluhou vrátil mezi ligovou elitu, teď nepřemýšlí. "Je tam dovolená, takže nic neřešíme," praví hrající šéf jihočeského klubu a jeden ze sedmi spolumajitelů. "Strategii pro letní období jsme si řekli už před mým odjezdem."

O konci kariéry Poborský nemluví. "Nechávám tomu volný průběh. Uvidíme po šampionátu. Pokračovat budu v Dynamu, pokud se něco nestane," odmítne možnost dalšího přestupu.

"Pravdou je, že za sebou mám asi nejdramatičtější sezónu. Byla plná zvratů a bláznivin. Psychicky byla náročná. Začal jsem na Spartě a pak hodně rychle odešel do Dynama. Tam jsem byl zraněný, takže kluci museli postup dotáhnout beze mne, ale zvládli to. Jsem rád, že jsem tady a všechno funguje, jak má. Zatím mě nic nepřekvapilo," říká spokojeně.

Na dotaz, zda by ho alespoň překvapil český postup do finále, zareaguje s bohorovným klidem: "Tak to jo, ale příjemně."

Reklama

Související témata: