Hlavní obsah

Biatlonisty děsí mráz v Kazachstánu. Snad předpověď počasí lže, doufá Vítková

Martin Kézr, Radek MalinaSport.czPrávo

Trošku vystrašení mrazivou předpovědí slibující přes minus dvacet stupňů Celsia odletěla ve čtvrtek večer devítka biatlonistů do Kazachstánu. Vydali se jako první z českých olympioniků směr Pchjongčchang, přičemž do 2. února budou v Almaty ladit formu pro ZOH.

Čeští biatlonisté se vydali na hodně mrazivou finální olympijskou přípravuVideo: Sport.cz

 
Článek

Po návratu ze Světového poháru strávili doma jen tři dny. „Stihla jsem jen vybalit, vyprat a zase zabalit. Bylo to trošku chaotické, protože jsem musela věci rozdělit do dvou tašek. Tu s olympijskými věcmi jsem nechala v Jablonci a poletí se servisem přímo do Koreje," vysvětlovalo české biatlonové eso Veronika Vítková před letem přes Istanbul do Almaty, kam reprezentace putovala devět hodin.

Mnohem menší problémy měla s balením mužská část výpravy. „Bylo zvláštní chystat dvě tašky současně. Tu s olympijskou výbavou jsem viděl vlastně jen deset minut. Přihodil jsem si tam pár osobních věcí a hotovo," popisoval Jaroslav Soukup, první český olympijský medailista z biatlonových bojů. „Já s tím byl rychle hotov, protože došlo k lehkému omylu a většina věcí z olympijské kolekce mi byla veliká. Seděly mi jen ponožky, boty, rukavice a čepice. Zbytek vybavení mi dodatečně vymění, takže nezbývá než doufat, že půjde o správné velikosti a budu mít po příletu do Koreje v čem chodit," usmíval se Ondřej Moravec.

Zatímco kupříkladu Michala Šlesingra doprovází do Kazachstánu žena Petra a pětiletá dcerka Viktorka, tak ostatní se snažili nejbližších užít během dnů předcházejících odletu. „Hodně mě nabila energií malá Róza," pochvaloval si chvilky s dcerou Moravec. „Došlo na společné bobování i stavění sněhuláka. Jak jsem skoro měsíc nebyl doma, tak na ní bylo znát, že se na mě děsně těšila. Většinou ji baví tatínek jen půl dne, teď to bylo celou dobu poměrně intenzivní," říkal před odletem do zcela neznámého prostředí.

„Na mapě to vůbec nebylo. Jen jsem si podle souřadnic našel na internetu, že střelnice leží čtrnáct set padesát metrů vysoko," přiznal Moravec, že má o „mezistanici" na cestě do dějiště olympiády minimální informace. „Jedu na blind. Absolutně netuším, co mě čeká a co si představit," přitakal Soukup. „Já jsem viděla přenosy z univerziády v minulém roce, jenže to zrovna tak chumelilo, že vlastně nebylo nic vidět," vyprávěla Vítková.

Částečně eliminují jet lag

Dokonale načtené kazachstánské prostředí měl jen šéftrenér Ondřej Rybář, který poznal Almaty při pobytu na univerziádě. „Pro nás je hlavní, že jdeme naproti velkému časovému posunu, osm hodin navíc v Koreji by při přímém letu z Prahy představovalo strašnou pecku. Teď ukrojíme pět. Následně bude přesun mnohem příjemnější. Mám zprávy, že tratě i střelnice jsou dobře připravené. Hodně však bude záležet na tom, co dovolí počasí," sdělil Rybář.

Předpověď pro Almaty slibuje obrovské mrazy, což reprezentanty děsilo. „Má být minus pětadvacet stupňů, což pro trénink není úplně ideální. Nezbývá než doufat, že předpověď lže. Ale později v Pchjongčchangu má být podobně, takže půjde vlastně o aklimatizaci se vším všudy," přemítala Vítková a připomínala, že když je více než minus dvacet tak se nesmí závodit.

„Předpověď mě trochu vyděsila. Čeká nás asi docela surová zima, údajně má být až minus třicet. V tom by se nedalo dělat vůbec nic. Počasí neporučíme, ale snad se umoudří natolik, že nám dovolí odtrénovat, co chceme. Byla by škoda, kdyby se měla narušit závěrečná příprava," dumal Moravec. „Já jsem největší zmrzlík výpravy. Používám větší rukavice, beru si jich více, hýbám více rukama a točím s nimi, ale stejně jsem na to hodně náchylný. Po těle mi je teplo, ale ruce a nohy okamžitě mrznou," přiznával Soukup.

Reklama

Související témata: