Nejlepší den mého života, jásá Usor. Při oslavě rozběhal i silné křeče

Nejednou jim při šancích Čenstochové zatrnulo. Nakonec ale přece jen vypukly v Edenu bouřlivé oslavy postupu. Odvrátili hrozbu podzimu bez pohárů a na evropské scéně si zahrají skupinu pošesté za sebou.

„Ani nevím, jak teď svoje pocity popsat. Jsem obrovsky šťastný, nebojím se říct, že je to nejšťastnější den mého života. Nevím ani, jak formulovat, co teď cítím. Je to čistá radost," jásá Moses Usor.

Je jasné, že prožil nejlepší zápas dosavadní kariéry. „Bez pochyby, to můžu říct úplně bez váhání. Zápas s takovým vývojem a výsledkem musí být nejlepší, co jsem kdy hrál."

Parádní trefou na 1:0 poslal odvetu do prodloužení. „Vyšlo to hezky, už jsem takový gól z podobného místa dal. Poslední dobou mi to tam padá, jsem za to moc rád," culí se spokojeně.

Zápas ovšem nedohrál, opustil trávník v bolestech. Měl by však být v pořádku. „Budu v pohodě. Byl jsem unavený a měl silné křeče, tak jsem musel dolů," vysvětluje Usor.

Jakmile však Ivan Schanz vstřelil postupový gól, na veškerou bolest zapomněl. „Hned jsem vystřelil z lavičky a rozběhl se k týmu. Byl to skvělý okamžik, měl jsem obrovskou radost a běželi jsme všichni slavit společně," usmívá se.

Postup se zrodil v báječné atmosféře. „Velkou zásluhu na něm mají i fanoušci. Rád bych jim velmi poděkoval, jak nás podporovali. Dorazili ve skvělém počtu, byli slyšet a pomohli nám," oceňuje Usor.