Hlavní obsah

Horváth své góly hlavou počítal jen těžce, zato trenér Vrba si z jeho netušených schopností utahoval

Spokojené úsměvy házeli do všech stran. A všelijaké bonmoty a vtipné hlášky zrovna tak. Trenér Vrba, kapitán Horváth, hráči taktéž... Aby ne, když plzeňským fotbalistům vstup do Evropské ligy vyšel parádně, neboť výsledkově zpackaný první poločas dokázali v konfrontaci s Coimbrou po změně stran napravit, Portugalce porazili a důležité tři body získali. „Otočili jsme nepříjemný výsledek v příjemný, takže i proto jsem samozřejmě hodně spokojený,“ liboval si kouč Západočechů Pavel Vrba.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Pavel Horváth děkuje fanouškům po zápase s Coimbrou.

Článek
Fotogalerie

Po naplnění devadesáti minut a výhře 3:1 samozřejmě zářil. Zato o přestávce, kdy jeho tým prohrával, v kabině řádil. Alespoň hráči to tvrdili, i když konkrétní být nechtěli. „Zase až tak extrémní to nebylo. Hráli jsme zápasy, kdy jsem byl mnohem důraznější a volil silnější slova," bránil se Vrba.

Já že řádil? divil se Vrba

„Tentokrát jsem hráčům jen opakoval, aby se drželi pokynů, které jsem jim dal před zápasem. Aby si počínali trpělivě v rozehrávce a nekomplikovali si život," vysvětloval své počínání.

První poločas v podání mančaftu se mu totiž líbil. „Samozřejmě až na neproměněné šance, neboť minimálně tři situace měly skončit gólem a my mohli hrát v klidu a pohodě. A pochopitelně až na jedinou chybu, které jsme se dopustili a dovolili, aby nás soupeř potrestal," rozebíral Vrba účinkování svého týmu.

„Důležité bylo, že hned po přestávce nám vyšel začátek a my dali vyrovnávací branku. Horváth je prostě hráčem netušených možností a schopností. A jakmile jsme přidali druhou, už jsme se logicky nehnali do ofenzivy s tolika hráči a sázeli spíše na zajištěnou obranu."

Ďuriš cítil, že pomoci musí

Zatímco vyrovnávací trefa Horvátha představovala klíč k obratu, gól Ďuriše znamenal definitivní obrat. Přitom nasazení slovenského útočníka bylo překvapením. Pro fanoušky, pro Portugalce zrovna tak. Vždyť Ďuriš si přivezl z posledního srazu národního týmu zlomený prst na noze a ještě čtyřiadvacet hodin před zápasem s Coimbrou trénoval bez kopaček.

„Jenže když Marek Bakoš z tréninku odcházel a hlásil, že ho zraněný kotník bolí tak, že nastoupit nemůže, obul jsem kopačky a zkusil to. Cítil jsem, že musím mužstvu pomoci," vysvětloval Ďuriš, jak se v sestavě Viktorie doslova na poslední chvíli objevil. „Dostal jsem prášky, zatejpovali mi nohu, ale podvědomě jsem samozřejmě na zranění myslel. I proto to nebylo ono," omlouval svůj výkon, i když to byl právě on, kdo vstřelil důležitý druhý gól, a obrat tak dokonal.

„A hlavou, stejně jako dávali branky hlavou i Horváth s Rajtoralem. Nepamatuji v Plzni podobný zápas," nedokázal si vybavit.

Horváth nakonec hlavičky spočítal

Ani kapitán Horváth si nedokázal přesně vybavit, kolik gólů vstřelil během své dlouhé kariéry hlavou.

„Snad čtyři. A to počítám všechny od žáků," pravil sám pobavený nad tím, že míč z jeho hlavy skončil v síti Portugalců.

„Viděl jsem, že ta hlavička za moc nestojí, a proto jsem ani nevnímal, co se před brankářem Coimbry dělo. Bral jsem nohy na ramena a vracel se na naši půli, až potom zjistil, že je vyrovnáno. Ta hlavička byla točená a hodně nepříjemná, takže žádný div, že míč gólman neudržel," zlehčoval plzeňský kapitán svou trefu, která nastartovala plzeňský pochod za výhrou a prvními třemi body.

Reklama

Související témata: