Hlavní obsah

Proč střelci neproměňují penalty? Vědci přišli s objevem, který může být pro fotbal zásadní

7. 5. 2021 13:35

Proměnit penaltu? Je to opravdu tak snadné, jak se na první pohled zdá? Vzpomínky na zbabrané pokusy v důležitých zápasech fotbalové historie jsou důkazem toho, že i velcí a zkušení hráči dokážou v kritickou chvíli selhat. Vzpomeňte si například na oporu Realu Madrid Segia Ramose a jeho střelu snad až na střechu stadionu ze semifinále Ligy mistrů 2012. Vědci na základě nové studie tvrdí, že za vším stojí aktivace prefrontální mozkové kůry. To je část mozku, která souvisí s pocity nervozity a s obavami. Hráči, kteří před exekucí pokutového kopu tuto část mozku aktivují, zvyšují pravděpodobnost toho, že jejich pokus skončí nezdarem.

Foto: Gareth Copley, Reuters

Fotbalista Burnley Chris Wood proměňuje penaltu v utkání anglické Premier League proti West Hamu. Ilustrační fotoFoto: Gareth Copley, Reuters

Článek

Jednoduše řečeno, pokud jako fotbalista půjdete na penaltový puntík s myšlenkami na vlastní selhání, zvyšujete tím riziko toho, že se tak skutečně stane. Přitom se to zdá být tak jednoduché. Razantní střela k tyči a gólman je bez šance. Tak to ale mnohdy nekončí.

Přes sedm metrů na délku, téměř dva a půl metrů na výšku. To je oblast, kterou musí fotbalista trefit ze vzdálenosti 11 metrů a překonat brankáře k tomu, aby pokutový kop proměnil. Statisticky jsou exekutoři pokutových kopů úspěšní jen ze 70 procent. Proč?

Více světla do procesu, který se některým fotbalistům odehrává v mozku během exekuce, vnesli vědci z univerzity v nizozemském Enschede.

Ty zajímalo, jak je možné, že profesionální a trénovaný fotbalista, který by bez všech pochybností měl být schopen penaltu kopnout perfektně, v osudový okamžik selže.

Podle Maxe Sluttera je zjevné, že velkou roli hraje obrovský psychický tlak a tíha okamžiku. Právě na tyto aspekty se tým vědců zaměřil. Dvaadvaceti dobrovolníkům měřil hodnoty mozkové aktivity pomocí technologie zvané infračervená spektroskopie.

„Zjistili jsme, že hráči, kteří byli schopni provádět úkony pod zvýšeným tlakem, u toho aktivovali oblasti mozku, které se běžně aktivují během plnění úkolů běžného života," píše doktor Nattapong Thammasan. Tito fotbalisté se během penalty tedy zaměřili na splnění cíle - vsítit branku.

Vědci ale experimentem přišli také na další skutečnost. Fotbalisté, kteří byli náchylnější k pocitům úzkosti a při proměňování kopů byli méně úspěšní, aktivovali část mozku, která u jejich úspěšnějších kolegů známky aktivity nevykazovala. Za nezdarem tedy dost možná stojí prefrontální mozková kůra.

Objev vědců by v konečném důsledku mohl být pro fotbal vcelku zásadní. Porozumění zmiňovaných procesů mozku by mohlo být klíčem ke zdokonalení systematického psychologického tréninku hráčů.

Fotbalisté, kteří by takovýmto cíleným tréninkem dokázali činnost prefrontální mozkové kůry eliminovat, by podle všeho měli být v proměňování penalt procentuálně úspěšnější. A to je něco, co by ve vypjatých chvílích důležitých zápasů, mohlo hrát zásadní roli.

Reklama

Sdílejte článek