Článek
„Kéž by platilo, že čtvrtfinále je můj čas. Z minulosti se však žít nedá a já ani na ten gól nijak zvlášť nevzpomínám. Když ho ale nepřipomenete vy novináři, tak do mě v žertu rýpnou spoluhráči, ať předvedu, jak jsem vykoupal Sokolova. Jenže já tu akci viděl jen jednou krátce po návratu z Rigy,“ tvrdí český útočník, jenž si nemyslí, že by mu vítězná branka nějak změnila život. „Možná jsem po ní trochu známější, ale jinak nic zvláštního nepociťuji.“
Letos se Zbyněk Irgl trefil jen na začátku šampionátu do sítě Běloruska a USA. „Od té doby mi to tam nějak nechce spadnout, i když šance jsou. Snad si gól šetřím na nejdůležitější fázi turnaje, která právě přichází,“ uvažuje Irgl a čtvrtfinále označuje za hodně vypjatý duel.
„Těším se na atmosféru. V tom zápase jde o všechno, právě v něm nacházím hranici úspěchu, je to vlastně takový sedmý duel play-off. Zažil jsem je v této sezóně v Davosu při cestě za švýcarským titulem dva, tak snad i do třetice budu na straně vítězů.“
Aby národní tým ale vůbec mohl čtvrtfinále hrát, musel kvalifikační skupinu zakončit bodovým ziskem proti dosud stoprocentní Kanadě. „Uvědomovali jsme si nebezpečí, že můžeme jít z kola ven a hlavně konec utkání nás stál hodně nervů. Uhrát postup mezi osm nejlepších jsme brali za povinnost, ale nebylo to samozřejmé,“ připouští s tím, že kromě výpadku s Němci národní tým na moskevském šampionátu nepředvádí špatný hokej.
V Mytišči hrála reprezentace v dost komorní atmosféře, jenže v úterý odpoledne bude kulisa jiná. „Bouřlivá atmosféra k hokeji patří. Otázkou jen zůstane, co to udělá s rozhodčími. Bojím se, aby tomu nepodlehli,“ uvažuje Irgl a nad otázkou, zda by mu mohla pomoci loňská zkušenost, se jen usměje: „Sice jsem byl před rokem v Rize, ale mazák určitě nejsem.“
