Článek
Výstupní zdravotní prohlídka v klubu tedy proběhla v klidu?
Naprosto v pořádku. Žádné problémy jsem neměl, takže jsem jen čekal na instrukce od vedení reprezentace, abych se přesunul do dějiště mistrovství.
Vzpomněl jste si, že jste před 11 lety mířil také na šampionát do Švýcarska na zápas o bronz?
Moc jsem na to nemyslel. Ale když jste to připomněl, tak si člověk ty vzpomínky vybaví. Bylo by hezký medaili zopakovat.
Už jste trochu vstřebal vyřazení v 1. kole Stanley cupu?
Částečně ano. Bylo to strašně těžký. To si nikdo z nás nepřipouštěl, že vypadneme s Carolinou a chvíli trvá, než to přebolí. Pro mě ale bude dobrý zapomenout a soustředit se na jiné věci.
Říká se, že konec v play-off sebere hlavně psychické síly. Máte jich před cestou na mistrovství světa pořád dost?
Fyzicky jsem v pořádku, ale je pravda, že hokej je z velké části o ‚hlavě‘. Vyřazení bolelo, ale člověk si musí udržet psychickou sílu, i když prohraje. Letět na šampionát a mít předem sklopené uši, to nejde.
Po porážce 1:5 s Kanadou na tom česká reprezentace není moc růžově. Sledoval jste čtvrteční zápas?
Bohužel ne. Měl jsem spoustu vyřizování. Ale myslím, že máme dobré mužstvo. Klíčové stejně bude až čtvrtfinále.
V New Jersey se psalo, že obrat, jaký předvedla Carolina v závěru sedmého zápasu, znamenal nejhorších 80 vteřin v historii Devils. Souhlasíte?
Jednoznačně. Porážka ve finále Stanley Cupu s Coloradem v roce 2001 a vyřazení s Carolinou byly pro mě asi dva nejhorší okamžiky v mé hokejové kariéře.
Říkal jste, že jste si porážku nepřipouštěli, ale s Hurricanes jste letos spíš prohrávali.
To je pravda, ale tam bylo víc faktorů, které to ovlivnily. V základní části jsme s Carolinou hrávali den poté, co jsme my měli zápas a oni na nás jen čekali. A taky jsme s nimi hráli až v posledním měsíci, kdy oni chytli neskutečnou fazónu.
V sezóně jste předváděl vynikající hokej a měl výborné statistiky. Nečekal jste od sebe v play off víc než gól a dvě asistence za sedm zápasů?
Určitě jo. Nemůžu být spokojený, ale na druhou stranu vím, že jsem tomu dal maximum. Někdy to tak v hokeji prostě chodí. Nejlepší hráči ale mají v každém týmu samozřejmě největší zodpovědnost.
Ke konci základní části jste vynechal pět zápasů ze zdravotních důvodů, nemohlo se to na vašich výkonech odrazit?
Teď už je zbytečné se na cokoli vymlouvat.
Play-off je hlavně o zkušenostech a New Jersey jich má mraky. Čím to, že Carolina vás nakonec překvapila?
Podle mě to ale na zkušenosti bylo vyrovnané. My měli v týmu jedenáct kluků, co vyhráli Stanley Cup, Hurricanes asi deset. Oni ale v posledních dvou zápasech udělali pár změn, na které jsme nezareagovali a pořád jsme hráli ten náš hokej. Když se podíváte, jakou spoustu času strávil na ledě jejich nejlepší hráč Eric Staal... U nás v závěru taková produktivita nebyla.
Kolem vašeho gólmana Martina Brodeura byl velký kolotoč, když v počtu vítězství překonal v historické tabulce Patricka Roye. Neubralo mu to třeba trochu na soustředění?
Jsem přesvědčen, že ne. Jestli myslíte ten gól, který padl dvě desetiny vteřiny před koncem čtvrtého zápasu, tak to se prostě stane. Další zápas chytal Marty naprosto fantasticky a vyhráli jsme 1:0. Někteří mu sice vyčítali dva góly v šestém zápase, které padly z úhlu, ale to byly fantastické střely. Výtky jsou neopodstatněné. Marty chytal tak dobře jako vždycky.
Byla ta série s Carolinou v něčem vyhrocenější? Dostal jste se v ní třeba i do šarvátky s Walkerem a v posledním zápase jste zase tvrdě sestřelil Tuoma Ruutu.
Každé play-off je vyhrocené. A já neuhýbám. Nemám strach hrát fyzicky. V prvním případě jsem byl na ledě s kluky z naší čtvrté pětky a s Walkerem jsme se trošku chytli, no. A Ruutu? Vypadalo to docela dobře (usmívá se). Měl asi smůlu. Já byl rozjetý a on se v poslední chvíli otočil proti mně se skloněnou hlavu. Byl to ale čistý střet. Rozhodně nic zákeřného.
Těsně před začátkem play-off jste měl 33. narozeniny. Oslavil jste nějak vstup do ‚Kristových let‘?
U nás je to tak, že manželka má narozeniny den přede mnou, a navíc tu byl i tchán, který se taky narodil ve stejný den. Takže jsem slavili všichni dohromady. Dárky jsem sice odmítal, ale nakonec jsem dostal třeba rakety na badminton, míč na beachvolejbal. Samé užitečné věci.
