Článek
„Letos to ale bylo těžší rozhodnutí než v předchozích dvou letech na mistrovstvích v Moskvě a Paříži," přiznal Pastrňák, když ve čtvrtek jen pár hodin po příletu do dánské metropole absolvoval s týmem půlhodinové rozbruslení před večerním utkáním s Rusy.
„Odehrál jsem spoustu zápasů, navíc jsme s Bostonem měli vyšší cíle než druhé kolo play off NHL, takže přišlo zklamání, když jsme najednou skončili. Ale chuť reprezentovat mám velkou a zranění jsem měl jen drobná. Nic, co by mě omezovalo. Sil mám navíc ještě spoustu," vypočítával havířovský rodák, proč generálnímu manažerovi Jiřímu Fischerovi na účast na MS kývl.
Velkou zásluhu na Pastrňákově příjezdu má i jeho klubový spoluhráč z Bostonu a další posila národního týmu David Krejčí. „Hodně jsem na něj dal. Spolu se nám daří, rádi spolu hrajeme, i když během sezóny jsme neměli moc příležitostí. Zkusit si to v Kodani byla hodně lákavá vidina," netají Pastrňák.
Nemusel balit, všechny věci nechal v Bostonu v bytě
Poslední dny od nedělního vyřazení s Tampou Bay zažíval velkou hektiku. „Narychlo jsem zařizoval hromadu věcí. Ale měl jsem to lehčí než loni i předloni kvůli tomu, že nyní už mám v Bostonu svůj byt. Mohl jsem v něm nechat všechny věci a nemusel je balit," řekl Pastrňák.
Po příletu do Kodaně byl pořádně unavený. Až krátce před večerní bitvou s Rusy se rozhodne, jestli do ní s Krejčím zasáhnou. „Sice jsme v poledne byli na rozbruslení, ale to je spíš na zahřátí a rozcvičení. Ostrý zápas je o něčem jiném. Těším se na odpolední šlofíček, v letadle jsem totiž nespal ani minutu," hlásil.
Mistrovství světa bere jako náplast za předčasný konec klubové sezóny. „Rád bych získal medaili. Kluky jsem viděl jen v jejich prvním zápase proti Slovákům a hráli výborně, hlavně bojovali," měl Pastrňák z týmu dobrý pocit.