Článek
"Pořadatelé se poučili z roku 2019. Nápad dostat finálový turnaj Davis Cupu do dalších míst byl jednoznačně pozitivní. Příští rok se bude hrát dokonce v pěti městech. Jen škoda, že naše skupina v Innsbrucku proběhla bez diváků. V Madridu ale byla v závěru i úžasná atmosféra. Skoro to vypadalo, jako by tam neměli s covidem problém...
Taky se mi líbí, že ve Španělsku zaměstnávají u tenisu úspěšné hráče. Podobně jako Feliciano López je šéfem ATP turnaje v Madridu a ještě je schopen ho hrát, tak i sympaťák Fernando Verdasco byl teď ředitelem úspěšného zakončení sezony.
Ruští tenisté oslavují triumf v Davisově poháru.
Formát Davis Cupu má podle mě velkou šanci. Když to srovnám se ženami v Billie Jean King Cupu, tak se mi líbí i to, že se závěrečná čtyřhra nehraje na super tie break. Je to dramatické, napínavé, ale v průběhu jednoho dne je hotovo.
Příští rok pro nás ale cesta na finálový turnaj vypadá zarubaná. Vyhrát v Argentině, pokud by se hrálo na antuce, se jeví jako nesmírně složité. Termín na začátku března ale ještě zapadá do sezony na hardcourtu, což by našemu týmu asi vyhovovalo víc a slibovalo by to vyrovnanější mač.
Když se ještě vrátím k našim hráčům, tak jsem samozřejmě našel velice pozitivní okamžiky, ale taky jsem si uvědomil, že to byla nevyužitá šance. Podívejte se, co dokázali Chorvaté, kteří postoupili do finále a přitom jim chyběla dvojka Borna Čorič. Skvěle tam hrál naprosto neznámý Borna Gojo, který je až na konci třetí stovky světového žebříčku (281.). Je jen škoda, že Marin Čilič je už za zenitem. Zvládne odehrát krásný první set s Djokovičem i s Medveděvěm, ale na víc už to není. Síla Chorvatska ale byla i v úžasném deblu. Mektič, Pavič byli nejlepším párem na Davis Cupu.
Ruský double na závěr sezony ale není překvapení. I v Praze na Billie Jean King Cupu mělo Rusko nejvyrovnanější tým. Rubljov se sice v závěru sezony hledal, podařilo se mu prohrát i se 40letým Lópezem. Ale potom se chytil a s Německem a s Chorvatskem zahrál výborně. Medveděv je pak vyloženě hráč, který bude bojovat o post jedničky, neztratil ani set.
Djokovič to tentokrát sám neutáhl, i když v singlu taky neztratil set. Nechytili se ale další Srbové: Lajovič, Krajinovič, Kecmanovič... všichni přitom hráči z první stovky.
Ještě se musím zastavit u Šamila Tarpiščeva, který je nejstarším sloužícím kapitánem. S Ruskem už vyhrál Davis Cup v letech 2002 a 2006. Třicetiletou kariéru kapitána si pojistil tím, že je taky třicet let prezidentem tenisového svazu. Takový malý Putin ruského tenisu. Do vysokých funkcí ho uvedl už Boris Jelcin počátkem 90. let, Tarpiščev byl dokonce ministrem sportu. Jako obojživelník byl kapitánem i ve Fed Cupu, ale to nakonec to pustil, protože koučovat muže je snazší než koučovat ženy. Ty je zase lepší trénovat, jelikož víc poslouchají."
Jan Kukal
Tenisový mistr ČSSR, dlouholetý daviscupový reprezentant, později trenér. Jeho spoluhráčem ve čtyřhře býval zejména Jan Kodeš, se kterým hrál i na mezinárodních turnajích. Dosáhli spolu semifinále na French Open 1972 a čtvrtfinále Wimbledonu 1973. S čs. týmem dosáhl vítězství v Poháru federace 1983. Jako kouč spolupracoval s Ivanem Lendlem, Hanou Mandlíkovou, Thomasem Musterem či Jiřím Novákem.
