Článek
„V Ufě se rozhodli jít jinou cestou. Začali stavět mnohem víc mladé kluky. Zároveň se mnou tam skončilo víc hráčů. Je to realita. Beru to tak, že jsem v Rusku strávil tři hezké roky a naučil jsem se jazyk," ohlíží se devětadvacetiletý středopolař za nedávno ukončeným působením ve velké zemi na východě.
Vaněk si hodlá i dál vydělávat fotbalem mimo Českou republiku. „Rád bych ještě odešel někam do ciziny. Každou chvíli si volám s mým agentem panem Paskou a řešíme to. Věřím, že se pro mě nějaké pořádné zahraniční angažmá ještě najde. Třeba bude už poslední," uvažuje.
Je vděčný Zbrojovce, že se zatím může v Brně připravovat. „Jsem jejím odchovancem, ale už v dorostu jsem přestoupil do Slavie. Rodiče bydlí kousek od královopolského stadionu. S brněnským sportovním manažerem Požárem jsme se dohodli, že se připojím k diviznímu béčku, protože áčko čeká v pátek důležité druholigové utkání s Vítkovicemi," vysvětluje Vaněk.
Ondřej Vaněk (vlevo) na tréninku rezervy brněnské Zbrojovky.
Pro mladé fotbalisty záložního týmu Zbrojovky je jeho účast na trénincích překvapením. „Zda ke mně jako ke známé tváři nějak vzhlížejí? Ani moc nevím, protože se snažím soustředit hlavně sám na sebe. Když mě ale některý z kluků požádá o radu, samozřejmě rád vyhovím," prozrazuje. Ze svých současných parťáků dosud žádného neznal. „Z hráčů brněnského áčka si ale spoustu kluků jako protihráče pochopitelně z ligových utkání pamatuju. Asi nejvíc se znám s Kubou Šuralem," vybavuje si.
Že by v této sezoně pomohl Zbrojovce v boji o návrat do elitní soutěže nepovažuje Vaněk za příliš pravděpodobné. „Nevylučuju nic. Avšak mojí jednoznačnou prioritou je zahraničí," opakuje. „Do budoucna ovšem platí, že bych si moc rád za Brno zahrál," netají.
Jasno, jaký dres bude v této sezoně oblékat, chce mít co nejdřív. „Strávit nějaký čas ve městě, kde jsem prožil mládí, je docela příjemné. Já bych už ovšem chtěl nejen trénovat, ale i nastupovat k zápasům. Fakt ale netuším, zda se mi to splní zítra, za pár dní anebo třeba za týden," přemítá Vaněk.
