Článek
„Duklu jsem koupil i s její historií a trofejemi od Bohumíra Ďurička a přivedl ji do Příbrami. Jednalo se o naprosto legální obchod. Bylo to v době, kdy se armáda klubu zřekla a nikdo z pánů, kteří se k Dukle hlásí, nebyl ochoten do ní vložit ani korunu, aby ji zachránil. Na rozdíl například od fanoušků Bohemians 1905,“ říká Starka.
Bývalí hráči ale těžce nesou určité vymazání z historie. „Je divné, když se o mně někde píše jako o nejlepším hráči Příbrami, za kterou jsem nikdy nehrál, nebo je Marila Příbram uváděna místo Dukly jako účastník evropských pohárů a vítěz ligy,“ tvrdí legenda klubu z Julisky a celého českého fotbalu Josef Masopust.
„Jméno Dukla jsem chtěl zachovat, jenže jsem musel respektovat zájem našeho hlavního partnera, který chtěl být v názvu klubu, proto se z Dukly stala Marila,“ řekl Starka.
Příbramský boss se nebrání jednání s vedením klubu z Julisky. „Velmi si vážím pana Masopusta a dalších slavných hráčů, které jsem vždy obdivoval. Jsem proto ochoten jednat nejen o trofejích s vedením současné Dukly, ale je řada na nich, aby se ozvali,“ míní Starka a připomíná, že část historicky cenných věcí zachránil Miloslav Jícha, dlouholetý sekretář z Julisky.
„Toho ale v polovině 90. let tehdy také nechali na holičkách a my mu v Příbrami o deset let prodloužili fotbalový život. Kde ale byli dukláci, z nichž mnozí podnikají a finančně na tom jsou velmi dobře, když jejich milovaný klub umíral,“ podivuje se Starka.
