Článek
Kde jste naposledy trenérsky působil?
Do zimy jsem byl v druholigové Opavě, kde mi v prosinci skončila smlouva. Mužstvo se pohybovalo kolem jedenáctého místa v tabulce s dostatečným počtem bodů, ale nedomluvili jsme se na dalším pokračování. I mě samotného překvapilo, že Opava na jaře sestoupila. Na tým asi spadla deka a nepomohlo ani divácké zázemí.
Jak jste prožíval fotbalové jaro?
Byl jsem bez angažmá, ale fotbal jsem dál sledoval. Stihl jsem i stáž v Schalke 04, jinak jsem se zdržoval doma v Olomouci. Nikde jsem netrénoval a čekal jsem na novou práci.
Poněkud překvapivě jste se počátkem tohoto týdne objevil v Sokolově. Jak se tenhle trenérský přestup zrodil?
Musím přiznat, že Sokolov měl o mě zájem už před rokem a půl. To jsem ale byl vázaný smlouvu v třetiligovém Frýdku-Místku, který mě nepustil.
O víkendu jste sledoval druholigový zápas Hlučín-Sokolov, po němž skončil váš sokolovský předchůdce Purkart. To už jste tušil, že se stanete jeho nástupcem?
Je pravda, že jsem byl v Hlučíně, ale tam jsem dostal nabídku od místního klubu, abych převzal tým po Jaroslavu Gürtlerovi poté, co dostal souhlas k odchodu do Asie. Jenže sokolovská nabídka byla pro mě lákavější. Myslím si, že tady není špatné mužstvo.
Co jste už absolvoval v novém působišti?
Hned první den u mužstva jsme měli dva tréninky. Hráče teprve poznávám a chystáme se na sobotní zápas s Třincem. Výhodou je, že tohoto soupeře velmi dobře zná můj sokolovský asistent Jiří Neček, který přišel se mnou. Ještě na jaře vedl právě Třinec, takže to pro něj bude mnohem pikantnější premiéra, než pro mě.
Znal jste z dřívějška některé sokolovské hráče?
Pamatuji si toto mužstvo, když jsme s ním hrávali s Opavou. Od té doby v Sokolově zůstaly snad tři čtvrtiny kádru.
V Ondrášovka Cupu vás čeká Sparta. Jak se těšíte?
Pro mě to nebude úplně něco nového. Při působení ve Válcovnách Frýdek-Místek jsme hráli se Spartou také v poháru a tehdy zápas sledovalo deset tisíc diváků. Dovedli jsme utkání až do penaltového rozstřelu.
Z Olomouce, kde bydlíte, to není do Sokolova zrovna blízko. Jak se s tím vyrovnáte?
Profesionálními fotbalu se věnuji od osmnácti let a na odloučení od domova jsem zvyklý. Je to moje práce. Momentálně bydlíme s asistentem v Sokolově v hotelu a měli bychom dostat byt. Vidím to tak, že domů se odsud dostanu tak jednou za čtrnáct dní.
