Hlavní obsah

Dvorník po těžké nehodě zvládl návrat na hřiště: V Opavě chci hrát dál, říká

Jiří TomaškovičSport.czPrávo

Jaro, na jaké nezapomene, prožil opavský obránce Josef Dvorník, kterému zimní přípravu předčasně utnula nehoda na kole. Po střetu s automobilem měl bývalý hráč ostravského Baníku propíchnutou plíci, polámaná žebra a přetržené vazy v kotníku. Hrozil mu definitivní konec kariéry, přesto se 37letý Dvorník vrátil a jaro dokončil na hřišti s kapitánskou páskou na ruce. A dres druholigové Opavy bude oblékat i v příští sezóně.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Obránce Josef Dvorník bude dres Opavy oblékat i v příštím roce.

Článek

Už z nemocnice jste vzkazoval, že chcete stihnout třetí jarní kolo. A svůj slib jste splnil. Jak moc to bylo těžké?

Pro mě bylo těžší to, co se mi vlastně stalo. Když mě to auto srazilo a transportovali mě do nemocnice, vůbec jsem nevěděl, co se mnou je a jaké mám vyhlídky. Ve chvíli, kdy už jsem se to dozvěděl, tak jsem začal myslet jenom na to, kdy budu moct zase hrát fotbal.

Žádné černé myšlenky jste neměl?

Soustředil jsem se na to, že se chci co nejrychleji vrátit. Nakonec se mi to povedlo a možná více než ta polámaná žebra u páteře a plíce, mě trápily přetrhané vazy v kotníku.

Kotník jste si poranil kdy?

Taky při té nehodě, akorát na začátku se řešily ty plíce a žebra. Na potrhané vazy u kotníku se přišlo asi až po dvou týdnech. Mohl jsem do zápasů naskočit i dříve, ale kluci hráli dobře a nabyl důvod do toho zasahovat. Ale jakmile jsem do toho vstoupil, hrál jsem jako na podzim.

Pojďme tedy k fotbalu. Opava skončila soutěž na 9. místě. Je to dobré na nováčka?

Máme 42 bodů a to je super výsledek. Ale osobně nás neberu za nějakého nováčka. Opava do druhé ligy patří, ale bylo docela těžké se do ní vrátit. Především béčko Olomouce nám dělalo velké potíže a pořád nás v tabulce nahánělo. Museli jsme pořád vyhrávat. Kvalitu postoupili tím, že letos už postoupili.

První sezónu po návratu jste zvládli velmi dobře. Bylo vaším úkolem jenom záchrana?

Ano, cílem bylo zachránit a stabilizovat Opavu ve druhé luze. Začátek nám vyšel, dobrý jsme měli i začátek jara. Pak nám sice pár zápasů nevyšlo, ale to možná bylo dáno zraněními. Mockrát jsem nezažil, aby se tak moc mělnila sestava. Závěr už jsme zase zvládli docela dobře.

Nebyla záchrana pro tak zkušený tým přece jen málo?

Zkušení jsme, přišel Zdena Pospěch, já mám taky něco odkopáno, je tady Franta Metelka. Ale ve druhé lize jsou, když nepočítám Olomouc, týmy hodně vyrovnané. Vansdorf nebo Zlín to jsou velmi kvalitní týmy. Rozhodují maličkosti. Kdo chce postoupit, nesmí mockrát zaváhat a doma musí skoro všechno vyhrát.

Co s vámi bude dál? Budete dál hrát za Opavu?

Jsem tady spokojený a tak bych chtěl ještě hrát. Mám ale vystudovanou trenérskou licenci a nebál bych se začít směřovat kariéru tímto směrem.

Chcete kouče Jana Baránka vytlačit?

Chviličku ho tam ještě nechám (smích). Teď vážně. Vím, že ještě rok třeba můžu hrát, ale mám 37 let, tělo bolí a do budoucna bych chtěl trénování začít dělat.

V jaké věkové kategorii chcete začít?

U těch úplně nejmenších dětí asi ne. Už tu zkušenost a to by mě zcela nenaplňovalo. Nejraději bych se viděl někde u dorostu, nebo v béčku.

Zdravotně je už vše pořádku?

Už mě jen tak něco z rytmu nevyvede. Vstávání už je těžší, tělo pobolívá, ale baví mě to. Jaro bylo těžké, protože jsem kvůli zranění neměl žádnou zimní přípravu a neměl jsem moc kde brát. Pokud absolvuji v létě přípravu, vůbec se druhé ligy nebojím.

Reklama

Související témata: