Článek
V loňském ročníku druhé ligy vynechal kvůli nesnesitelné bolesti jen tři utkání, odehrál i oba domácí zápasy letošní sezóny, v prvním kole proti Frýdku-Místku i minulý víkend s Vlašimí. Vynechal jen dalekou cestu do Českých Budějovic. „Je sezóna a nemůžu si vzít dva měsíce volna a čekat, že to ustoupí," vysvětluje zkušený fotbalista, který svou kariéru spojil s Opavou, Baníkem, Spartou, dánskou Kodaní či německou Mohučí.
Právě z Německa, odkud se před minulou sezónou vrátil po 13 letech do Opavy, si Pospěch bolest přinesl. „Nejprve to byla jedna pata, nyní je to druhá. Je to něco jako tenisový loket. Šlachy, které se na patě upínají, jsou hodně podrážděné a léčba nezabírá. Bolí mě zespodu celá pata a hodně mě to limituje. Je to nepříjemné zranění, které se mě drží a nechce ustoupit. Dělám proti tomu prakticky všechno, co jde, ale nic nepomáhá," popisuje 36letý Pospěch.
Na konec kariéry ale nemyslí. V Opavě před minulou sezónou podepsal tříletý kontrakt, který chce dodržet. A nejlépe na hřišti, vysedávání na tribuně ho rozhodně neláká. „Ale nejsem typ, který musí hrát za každou cenu. Jakmile uvidím, že to nejde, nebo že jsem pomalejší a horší, než ostatní, půjdu stranou. Klidně se posadím na lavičku a naskočím třeba jen na pár minut, vůbec nic proti tomu nemám. Budu rád i za to, když budu moct předávat své zkušenosti."
Ty bude tým rozhodně potřebovat, protože ambice má velké. Do tří let chce SFC Opava slavit návrat do nejvyšší soutěže, kterou hrál naposledy v sezóně 2004/05. „Ambice jsou jedna věc, realita je věcí druhou. Postup je takový náš sen, ale je to strašně složité. Liga je velmi vyrovnaná a týmů, které chtějí nahoru, je více," ví Pospěch.
